Někteří Wagnerovci se vrací z Afriky, aby bojovali proti Rusku na straně Ukrajiny. O peníze jim nejde, bohatnout mohli tam, kde byli – bojují za své sny.
V ruské invazi na Ukrajinu hrála první dva roky velkou roli tzv. Wagnerova skupina, jejíž členové jsou běžně známí jako Wagnerovci. Později byla z velké části začleněna pod ozbrojené síly, ale přesto dodnes působí v zájmu Ruska tam, kde je třeba, zejména v Africe. Redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala, že se někteří z jejích členů vrací zpět do Ruska, aby bojovali proti Rusku, vychází z rozhovoru s novinářem Jurijem Dudem z 02. dubna 2026.
Rusové, kteří nesouhlasí s vládou V. Putina
Někdo si myslí, že byli Wagnerovci po smrti Jevgenije Prigožina, spoluzakladatele skupiny, který zemřel po boku druhého spoluzakladatele Dmitrije Utkina, rozpuštěni, ale není tomu tak. Došlo k odevzdání vojenské techniky, zejména té těžké, ruským ozbrojeným silám, jimž také více podléhají, a redukci členů. Stále se však Kremlu hodí na špinavou práci.
Podle Wikipedie působí zejména v zemích Afriky, jako je Súdán, Libye nebo Mali, ale také v jihoamerické Venezuele nebo v Sýrii na Blízkém východě, a nejspíše i na mnoha dalších místech, ale ne vše lze 100% nezávisle potvrdit. Po roce 2023, kdy byli vůdci Wagnerovců zabiti, přešla většina z nich pod ruskou armádu, a z tehdejších asi 85 tisíc jich je dnes 5 tisíc.
Je však třeba připomenout, že ještě v roce 2022, tedy když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, sloužilo v jejich řadách asi 8 tisíc. Za obrovský nárůst o minimálně 50 až 60 tisíc může verbování vězňů, kteří dostali nabídku, že pokud půjdou bojovat, vykoupí se ze svého trestu. Ve skutečnosti byli však nasazováni jako nástrahy, často bez zbraní, jenom aby objevili pozice nepřátel.
Některým členů se nicméně přestala líbit jak politika Vladimira Putina, tak zacházení s nimi, a rozhodli se vyměnit peníze za své ideály. Někteří Wagnerovci se proto vrací z Afriky, aby bojovali v Ruském dobrovolnickém sboru, který podporuje Ukrajinu, uvádí Wikipedia. Není sice jasné, kolik se jich má vrátit, možná pouze jednotky, možná desítky.
„Teď bojují za ideály Kdyby pro ně byly peníze důležité, zůstali by v Africe nebo šli bojovat do Bachmutu na straně ruské armády, ale zvolili si nejtěžší cestu,“ řekl o ruských dobrovolnících Denis Kapustin, zakladatel Ruského dobrovolnického sboru. Nutno dodat, že je celé uskupení trnem v oku jak Putinovi, tak jeho věrným přisluhovačům, kteří to berou jako vlastizradu.
Ruský dobrovolnický sbor (RDK) je polovojenská jednotka složená z ruských občanů, kteří bojují na straně Ukrajiny proti ruské invazi. Skupina vznikla v srpnu 2022 a tvoří ji převážně pravicoví nacionalisté a odpůrci režimu Vladimira Putina. Členové sboru tvrdí, že jejich cílem je svržení současné vlády v Moskvě a obnovení územní celistvosti Ruska.
Jednotka se proslavila především odvážnými přeshraničními výpady do ruských regionů, jako jsou Brjanská nebo Belgorodská oblast. Tyto operace měly za cíl destabilizovat ruskou obranu a ukázat zranitelnost tamních hranic. RDK úzce spolupracuje s ukrajinskou rozvědkou, ačkoli si udržuje vlastní identitu a politickou agendu zaměřenou na budoucí obrodu Ruska.


