Zájem o ruské zbraně enormně klesá, zbrojní kolos Rostec má zisk o 42 % nižší. Putin nechal finanční data utajit

Když šéf Rostecu Sergej Čemezov v polovině července 2026 usedl naproti premiérovi Michailu Mišustinovi, přinesl čísla, která na první pohled vypadají jako úspěch válečné ekonomiky: tržby meziročně narostly o čtvrtinu. Jenže druhý pohled odhaluje něco jiného. Zisk se propadl o 42 procent, klíčové dceřiné firmy hlásí miliardové ztráty a celková čistá marže skupiny se podle dostupných údajů smrskla na pouhých 1,7 procenta. Rostec je dnes firma, které nechybí objednávky. Chybí jí schopnost na nich vydělávat.

Kolos, který roste do šířky, ale hubne uvnitř

Rostec není obyčejná zbrojovka. Je to státní korporace sdružující přes 800 organizací v šedesáti ruských regionech, od výrobce tanků Uralvagonzavod přes nákladní automobily KamAZ až po motory United Engine Corporation a vrtulníky. Zaměstnává kolem 700 tisíc lidí. Když Čemezov v červnu 2025 prezentoval Putinovi výsledky za rok 2024, mohl se pochlubit tržbami 3,61 bilionu rublů a čistým ziskem 131,5 miliardy. O rok později je obraz zásadně jiný.

Implikované tržby za rok 2025 (při deklarovaném růstu o 25 procent) vycházejí zhruba na 4,5 bilionu rublů. Čistý zisk 76,4 miliardy rublů z toho znamená marži kolem 1,7 procenta. Pro srovnání: i v roce 2023, kdy Čemezov otevřeně přiznal, že rentabilita státních obranných zakázek se pohybuje kolem dvou procent, dosáhl Rostec zisku 60,1 miliardy při výrazně nižších tržbách. Více práce, více obratu, a méně peněz na konci.

Proč víc zakázek neznamená víc zisku

Příčin je několik a působí současně. Státní obranné kontrakty, které dnes tvoří páteř příjmů, mají tvrdě nastavené ceny. Řada starších smluv byla podepsána za jiných cenových podmínek, před inflací vstupů, před zdražením materiálů, před tím, než klíčová úroková sazba ruské centrální banky vyhnala cenu provozních úvěrů přes 20 procent ročně. Podle estonské zahraniční rozvědky se tyto starší kontrakty staly přímo ztrátovými a mezi firmami v dodavatelském řetězci se řetězí neuhrazené platby.

K tomu přichází propad exportu. Data stockholmského institutu SIPRI mluví jasně: ruský vývoz hlavních zbraňových systémů spadl mezi obdobími 2015–2019 a 2020–2024 o 64 procent. Samotný rok 2024 zůstal objemově zhruba na úrovni roku 2023, ale byl o 47 procent nižší než rok 2022. Rusko v letech 2020–2024 dodávalo zbraně do 33 zemí, jenže objem je zlomek toho, co bývalo. Důvody se vrší: priorita zásobování vlastní armády, sankce komplikující výrobu i prodej a systematický tlak USA a spojenců na tradiční odběratele, aby ruské platformy nenakupovali.

Export přitom býval pro Rostec tím, co držel marže nahoře; zahraniční kontrakty v cizích měnách bývaly výnosnější než domácí státní zakázky. Teď je nahrazují právě ty nízkomaržové obranné objednávky. Výsledek: firma roste tržbami, ale krvácí ziskem.

Dcery ve ztrátě, civilní výroba škrtí

Souhrnná čísla Rostecu zakrývají ještě drsnější realitu jednotlivých podniků. KamAZ, výrobce nákladních vozidel klíčových i pro armádní logistiku, skončil za rok 2025 ve ztrátě 43 miliard rublů. United Engine Corporation, na které závisí výroba leteckých i průmyslových motorů, vykázala čistou ztrátu 63 miliard rublů a její dluh se přiblížil jednomu bilionu.

Uralvagonzavod, výrobce tanků T-90 a železničních vozů, sice obranné zakázky plní dál, ale civilní segment musel na podzim 2025 převést část zaměstnanců na čtyřdenní pracovní týden kvůli slabé poptávce. Následovala restrukturalizace s cílem snížit náklady; podle agentury Reuters se v části útvarů hovořilo o redukci personálu až o deset procent. Sám Čemezov přiznal, že Rostecu docházejí vlastní peníze na investice.

Dekret, který zhasl světlo

16. března 2026 podepsal Vladimir Putin dekret č. 159, který rozšířil zvláštní režim zveřejňování finančních údajů i na státní korporace. Pro Rostec to v praxi znamená, že si sám určuje, jaké údaje z roční zprávy pustí na veřejnost a v jakém rozsahu je zveřejní na svém webu. Nejde o to, že by zmizela každá interní účetní položka, ale z veřejného dosahu mohou zmizet detailní tabulky k zisku, dluhu, investicím a výkonu jednotlivých dceřiných společností.

Načasování je výmluvné. Dekret přišel ve chvíli, kdy klíčové dcery hlásily ztráty, kdy marže celé skupiny klesala a kdy analytici i zahraniční rozvědky začínaly skládat obraz finančního stresu ruského obranného průmyslu. Podle sekundárních zdrojů Rostec po březnovém dekretu přestal publikovat detailní výroční finanční výkazy. Kreml tak fakticky zavřel okno, kterým šlo nahlížet dovnitř největšího ruského průmyslového konglomerátu.

Co to znamená pro válku

Krátkodobě finanční potíže Rostecu ruskou válečnou mašinu nezastaví. Prioritní segmenty (munice, přesné zbraně, elektronický boj, drony) zůstávají na prvním místě a stát je dál zásobuje zakázkami bez ohledu na ziskovost. Střednědobě je ale obraz jiný. Estonská rozvědka ve své výroční zprávě za rok 2026 očekává, že širší vojensko-průmyslový komplex mimo nejrychleji rostoucí segmenty bude v roce 2026 spíše stagnovat. Nižší zisk, dražší úvěry a ztrátové kontrakty zhoršují schopnost investovat do modernizace a rozšiřování kapacit.

Rostec je dnes paradoxem válečné ekonomiky: stát mu přidal práci, ale sebral export, zdražil peníze a sevřel marže. A když se výsledný obraz stal příliš nepříjemným, nechal zhasnout světlo.