Zelenskyj chce přenést válku do Ruska, jenže spirála se už otáčí proti Ukrajině. Kreml si vytvořil silnou páku

Volodymyr Zelenskyj od léta 2023 opakuje, že válka se musí vrátit tam, odkud přišla, na ruské území. V květnu 2026 to na prezidentském webu konkretizoval: ukrajinské dálkové zbraně ničí rafinerie, ropná zařízení a logistické uzly, které udržují ruský válečný stroj v chodu. Jenže Kreml mezitím našel odpověď, která nemíří na frontu, ale na ekonomickou tepnu Ukrajiny. A ta odpověď funguje.

Co Zelenskyj myslí „přenesením války“

Nejde o abstraktní heslo. Už 30. července 2023 Zelenskyj prohlásil, že válka se „postupně vrací na území Ruska“. O tři roky později z politického signálu vyrostla systematická strategie: ukrajinské drony a rakety zasahují ruské rafinerie, palivové sklady, tankery i logistické trasy. V červenci 2026 Reuters popisoval prohlubující se nedostatek paliv v některých ruských regionech a omezení plavby v Azovském moři, kudy proudí zhruba čtvrtina ruského exportu obilí.

Kyjev tím prokazatelně zvyšuje Moskvě náklady na válku. Ukrajinské údery narušují tichou dohodu ruského režimu se společností, dohodu, že běžný Rus může „žít mimo válku“, jak to v květnu 2026 pojmenovala analytička Carnegie Endowment. Nervozita roste, komfort mizí. Ale přímá masová vzpoura? Tu veřejná data neukazují. Levada Center v lednu 2026 stále měřilo vysokou podporu armádě a méně než polovina Rusů dění kolem Ukrajiny sledovala pozorně. Tlak na ruskou veřejnost funguje spíš jako pomalý korozivní proces než jako zápalná šňůra.

Kremlova páka: přístavy, lodě, obilí

Moskva odpovídá tam, kde to Kyjev cítí nejvíc. Od začátku roku 2026 vyslalo Rusko na ukrajinské přístavy přes 1 500 útočných dronů. Od začátku plnohodnotné invaze bylo poškozeno nebo zničeno 966 objektů přístavní infrastruktury, zasaženo více než 200 civilních lodí a při útocích na přístavy zahynulo nebo bylo zraněno 257 civilistů. Jen v roce 2026 zaznamenala Ukrajina přes 70 útoků na obchodní plavidla.

Čísla mluví jasně:

• Přes černomořské přístavy šlo v červnu 2026 celých 90 % ukrajinského agrárního exportu. Přes unijní solidární koridory pouhých 10 %.
• Podle Reuters přišla Ukrajina asi o třetinu exportní kapacity přes černomořské přístavy.
• Náměstek ministra hospodářství Taras Vysockyj v červnu odhadl, že tok z oděských přístavů může klesnout na 4 miliony tun měsíčně. Na Dunaj lze přesměrovat jen asi milion tun.
• Koncem července rejdaři dočasně zastavili vplouvání lodí. Zelenskyj sám zmínil den, kdy do ukrajinského přístavu nepřiplula ani jediná loď.

Kreml neútočí na okrajový segment. Útočí na hlavní devizový kanál ukrajinského zemědělství, a tím i na schopnost státu financovat válku z vlastních zdrojů.

Asymetrie, která rozhoduje

Ukrajina umí Rusku bolet. Rusko umí Ukrajinu škrtit. V tom je jádro problému.

Zásahy do ruských rafinerií a tankerů vyvolávají lokální palivové krize a nutí Moskvu přesunovat zdroje na obranu zázemí. Ale Ukrajina zasahuje cíle, které jsou pro Rusko nepříjemné, zatímco Rusko zasahuje cíl, který je pro Ukrajinu existenční. Devadesát procent agrárního exportu přes jednu trasu, to není logistický detail, to je systémová zranitelnost.

Dopady se řetězí: nižší domácí ceny pro farmáře, dražší alternativní doprava, plné sklady, slabší schopnost financovat další sezónu. Vysockyj podle Reuters připustil, že den, týden ani měsíc ještě roční export nerozhodí. Ale „několik měsíců“ už ano. A právě v tom spočívá Kremlova páka: nemusí přístavy zničit, stačí je zneprovoznit dostatečně dlouho, aby se tlak přelil do podzimního setí, úvěrování a celkového cash-flow ukrajinského zemědělství.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Po eskalaci útoků v polovině července vyskočila evropská cena pšenice na Euronextu o 7 %. Přímý a okamžitý skok českých regálových cen z dostupných dat zatím patrný není; harmonizovaný index cen obilovin v ČR byl v květnu 2026 stabilní. Ale přenosový kanál existuje: při delším narušení černomořské trasy by se dopad promítal nejdřív do velkoobchodních cen v EU, a tedy nepřímo i do Česka.

Roste také tlak na finanční pomoc. MMF výslovně spojuje ukrajinskou stabilitu se „silnou podporou dárců“ a v červnu 2026 odhadl růst HDP na pouhých 1,0–1,6 %. EU v dubnu schválila úvěr 90 miliard eur pro roky 2026–2027, v červnu vyplatila další téměř 2,8 miliardy eur. Česká vláda pokračuje v programu pomoci na roky 2026–2030 a přes Nástroj EU pro Ukrajinu získalo Česko dva programy v objemu 4 miliard korun pro zapojení do obnovy.

Otázka, na kterou nikdo nezná odpověď

Klíč celého příběhu neleží v tom, zda Ukrajina umí udeřit v Rusku. Umí, a dělá to stále sofistikovaněji. Skutečná otázka zní jinak: dokáže Kyjev udržet funkční mořský koridor déle, než Moskva vydrží náklady na obranu vlastního zázemí? Pokud se omezení přístavů protáhne z týdnů na měsíce, přestane jít o lokální logistický problém. Půjde o tlak na makrostabilitu, na vyjednávací pozici, na samotnou schopnost Ukrajiny vést válku z vlastních ekonomických zdrojů.

Zelenskyj vsadil na to, že rostoucí cena války donutí Rusko ustoupit. Kreml vsadil na to, že Ukrajinu zlomí dřív ekonomicky než vojensky. Obě sázky běží současně, a čas pracuje proti tomu, komu dřív dojde dech.