Kreml si diktuje podmínky: „Zelenskyj musí přiletět do Moskvy, jinak žádná jednání.“ Putin je zbabělec, bojí se jednání

Není to jednorázový výrok. Stejnou podmínku Peskov opakuje od února 2026, kdy ji poprvé veřejně formuloval na briefingu citovaném agenturou Interfax. V dubnu ji potvrdil pro Reuters, v červnu ji sám Putin podpořil na petrohradském ekonomickém fóru a na konci srpna, po tajné návštěvě šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě, ji Kreml zopakoval potřetí za půl roku. Vzorec je zřetelný: Moskva nenabízí vyjednávání, nabízí kapitulační ceremonii na vlastním území.

Čtyři podmínky, které Kreml drží od začátku roku

Kremelská linie pro jakýkoli summit lídrů stojí na čtyřech pilířích, které se v průběhu roku 2026 prakticky nezměnily:

• Místo: výhradně Moskva. Žádná neutrální půda, žádné Turecko, žádná třetí země.
• Formát: summit smí sloužit jen k finalizaci předjednaných dohod, nikoli k otevřenému vyjednávání.
• Obsah: jednání mají vycházet z istanbulských parametrů z roku 2022, z „modalit“ projednaných v Anchorage a z toho, co Putin nazývá „realitami na zemi“, tedy z aktuální frontové situace a ruských územních zisků.
• Předpoklad: Kyjev musí prokázat „politickou vůli“ k urovnání, což je formulace, kterou Peskov používá jako bianco šek k odmítnutí čehokoli.

Oproti istanbulským rozhovorům z roku 2022, kde se řešila neutralita Ukrajiny, bezpečnostní garance a rozsah armády, je dnešní pozice tvrdší. Putin už nemluví o obecném rámci, ale o diktování výsledku po třech letech války.

Proč se Putin bojí neutrální půdy

Zelenskyj přitom nabídku ke schůzce vyslovil opakovaně. 4. června 2026 zveřejnil otevřený dopis s návrhem osobního setkání. O den později Putin na petrohradském fóru odpověděl, že v takové schůzce „nevidí smysl“. 15. června Zelenskyj na oficiálním webu upřesnil: Ukrajina nabízela setkání „kdekoli, kde lze udělat skutečná rozhodnutí“, zmínil summit G7 i Spojené státy. Putinova odpověď? Ticho, pak znovu Moskva.

Důvody tohoto chování jsou podle nás dvojí. Za prvé, summit v Moskvě znamená plnou ruskou kontrolu nad bezpečností, protokolem i optikou. Putin sedí za svým stolem, Zelenskyj přilétá jako prosebník. Za druhé, Putinovy zahraniční cesty dlouhodobě komplikuje zatykač Mezinárodního trestního soudu vydaný v roce 2023. Neutrální půda by znamenala riziko, právní, bezpečnostní i symbolické. Moskva je jediné místo, kde má Putin jistotu, že kontroluje všechno.

Zelenskyj to 5. června označil za „slabou odpověď“ a řekl, že ruská strana znovu volí válku. Těžko mu oponovat.

Ratcliffova mise a kremelský ledový sprch

Koncem srpna 2026 přišel nový impuls. Podle serveru Axios navštívil 25. srpna ředitel CIA John Ratcliffe tajně Moskvu a navrhl trilaterální summit Trump–Putin–Zelenskyj. Kreml návštěvu potvrdil jen jako „kontakt zpravodajských služeb“ a zdůraznil, že Ratcliffe s Putinem přímo nejednal.

Peskovova reakce přišla 30. srpna a byla předvídatelná: summit je možný, ale jen pro „fixaci“ hotových dohod. Žádné otevřené vyjednávání, žádná neutrální lokace. Ratcliffova mise tak narazila na zeď, kterou Kreml staví celý rok.

Důležité je ale rozlišovat. Kreml neblokuje úplně všechny kanály. Pracovní kontakty s Američany podle Peskova pokračují. Turecko Moskva uznává jako připraveného zprostředkovatele. A šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov na konci srpna uvedl, že technické rozhovory by mohly začít brzy, byť bez velkých očekávání. Kreml tedy neříká „žádná jednání vůbec“. Říká: „žádný summit, pokud nepřiletíte k nám a nepodepíšete, co jsme připravili.“

Co to znamená pro Česko

Tohle není vzdálená diplomatická šaráda. Česká vláda v červenci 2026 řešila posílení civilní ochrany, protivzdušné obrany a revizi krizové legislativy právě kvůli hrozbám spojeným s pokračující válkou. Bezpečnostní rada státu se začátkem roku zabývala českou muniční iniciativou pro Ukrajinu. A ministr zahraničí Jan Lipavský to shrnul jednou větou: „Evropská bezpečnost se rovná bezpečnosti české.“

Každý měsíc, kdy se jednání zaseknou na kremelských podmínkách, je měsíc, kdy Česko dál investuje do podpory Ukrajiny, do vlastní obrany a do přípravy na scénář, že válka potrvá roky. Pokud Zelenskyj podmínku Moskvy odmítne, a je těžké si představit, že by ji přijal, nejpravděpodobnější cesta vede přes zákulisní technická jednání, americké zprostředkování a tureckou diplomacii. Méně fotografií lídrů u jednoho stolu, více tichého vyjednávání v pozadí.

Zbabělost, nebo kalkul?

Putin není hloupý. Ví, co dělá. Podmínka „jen Moskva“ není diplomatická pozice, je to pojistka proti jakémukoli výsledku, který by nekontroloval. Na neutrální půdě by musel jednat jako rovný s rovným. V Moskvě diktuje. A pokud Zelenskyj nepřiletí, Putin může doma prohlásit, že to Kyjev odmítl mír.

Jenže právě v tom je ta zbabělost. Skutečný lídr, který chce mír, sedne k jednacímu stolu tam, kde je to férové pro obě strany. Putin si vybírá jen takový stůl, u kterého sedí sám. A to není síla, to je strach z toho, co by se stalo, kdyby musel jednat za podmínek, které nekontroluje.