Zelenskyj pojmenoval zemi, která může Putina donutit skončit s válkou. „Potřebujeme přátele, ne přátele Ruska,“ vzkázal

Volodymyr Zelenskyj si pro svůj vzkaz vybral online vystoupení pro washingtonský think-tank Hudson Institute. V hlavním projevu mluvil o zpožděných dodávkách interceptorů, omezeních systémů Starlink a Starshield i o potřebě amerického tlaku na Rusko. Teprve v následné diskusi s publikem ale přišla věta, která rozvířila diplomatické vody: Čína má na Putina vliv, protože je pro Rusko „reálným trhem“, a právě ten trh může Kreml donutit přestat válčit. K tomu přidal vzkaz, který míří daleko za Peking: „Potřebujeme přátele, ne přátele Ruska.“

Proč právě Čína, a proč právě teď

Zelenskyj nemluvil do prázdna. Čtyři dny před jeho vystoupením, 19. října, Donald Trump veřejně řekl, že je otevřen trojstrannému setkání se Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Mluvil přitom hlavně o jaderném odzbrojení, ale samotná myšlenka summitu tří velmocí bez Kyjeva u stolu v ukrajinském vedení spustila alarm. Čínské ministerstvo zahraničí o dva dny později reagovalo opatrně: mluvčí Mao Ning uvedla, že Peking obecně podporuje mírové rozhovory, ale k údajnému summitu „nemá informace“.

Zelenskyj do tohoto diplomatického vakua vstoupil s dvojím sdělením. Zaprvé oznámil přípravu technických trilaterálních jednání Ukrajina–USA–Rusko v první polovině listopadu. Zadruhé vytáhl čínskou kartu, ne jako nabídku prostřednictví, ale jako pojmenování páky, kterou nikdo jiný nemá.

Obchod za biliony a dodávky dvojího užití

Čísla vysvětlují, proč Zelenskyj mluví právě o ekonomickém tlaku. Podle čínského ministerstva obchodu dosáhl vzájemný obchod Číny a Ruska jen za leden až duben 2026 hodnoty zhruba 2,1 bilionu korun a třetí rok po sobě překročil roční hranici pěti bilionů. Rusko vyváží do Číny ropu, plyn a suroviny; zpět proudí elektronika, strojírenské komponenty a spotřební zboží.

NATO jde ještě dál. Aliance na svých stránkách označuje Čínu za „rozhodujícího umožňovatele“ ruské války, nejen kvůli objemu obchodu, ale i kvůli dodávkám materiálů dvojího užití, které pomáhají udržovat ruskou obrannou průmyslovou základnu v chodu. Západ přitom tlačí na Moskvu jinak: Rada EU v červenci 2026 přijala už 21. balík sankcí zaměřených na energetiku, finanční služby a kryptoměny. Jenže sankce fungují jako zeď, omezují, co Rusko může. Čínská páka je jiného druhu: je to přívod, který Moskvu zásobuje. A právě ten může Peking přiškrtit.

„Nic o Ukrajině bez Ukrajiny“ – červená linie i pro spojence

Věta o „přátelích, ne přátelích Ruska“ nezazněla jen jako diplomatická fráze. Padla do období, kdy se vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem viditelně napjaly. Čtyři dny před vystoupením v Hudson Institute Zelenskyj podle agentury Reuters označil některá americká rozhodnutí, včetně zpoždění dodávek a omezení sdílení zpravodajských informací, za „těžko vysvětlitelná mezi přáteli“. Den nato letěl do Osla, aby se pokusil vztahy s americkou stranou napravit.

V tomto kontextu jeho vzkaz míří na každého partnera, který by přijal formát „velmoci rozhodnou, Ukrajina se přizpůsobí“. Kyjev předem odmítá scénář, v němž by se o ukrajinském území nebo bezpečnostních garancích rozhodovalo v kruhu Washington–Peking–Moskva bez účasti těch, o jejichž zemi se jedná. Stejnou linii drží i česká diplomacie; ministr zahraničí na Radě EU pro zahraniční věci opakovaně zdůraznil, že „o míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny“, a Prahu řadí mezi státy, které tuto podmínku považují za nepřekročitelnou.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Praha se v otázce čínské role drží opatrného, ale jasného postoje. Česká diplomacie označuje Čínu za „rostoucí výzvu pro euroatlantickou bezpečnost“ a její podporu ruské válečné mašinérie za vědomou volbu. Zároveň Česko patří k nejaktivnějším dodavatelům; jen v rámci české muniční iniciativy bylo Ukrajině dodáno téměř 1,6 milionu kusů velkorážové munice.

Případný čínský tlak na Moskvu by mohl změnit tempo bojů a zvýšit ochotu Kremlu jednat vážněji. Sám o sobě by ale automaticky nezastavil vojenskou pomoc z Evropy, dokud by nebyly splněny podmínky bezpečnostních záruk, které Praha považuje za klíčové pro vlastní bezpečnost na desítky let dopředu.

Signál, ne průlom

Peking zatím nemá důvod měnit kurz. Čínský ministr zahraničí Wang I na únorové Mnichovské bezpečnostní konferenci zopakoval, že Čína „není stranou konfliktu“ a může rozhovory podporovat, nikoli rozhodnout jejich výsledek. Zelenskyj to ví. Jeho výrok proto není naivní očekávání, že Peking zítra zavolá Putinovi a řekne mu, aby přestal. Je to veřejný pokus vtáhnout do tlaku na Moskvu jedinou velmoc mimo Západ, která na Rusko drží současně obchodní i technologickou páku, a zároveň varování, že Kyjev nepřijme žádnou dohodu, u jejíhož vzniku nebyl.

Trilaterální technická jednání Ukrajina–USA–Rusko se mají podle Zelenského uskutečnit v první polovině listopadu. Právě tam se ukáže, jestli slova o přátelích najdou odezvu i v činech.