V noci z 13. na 14. ledna čelila ruská Rostovská oblast na východní hranici s Ukrajinou raketovému útoku zacílenému na Rostov na Donu a na nedaleká Taganrog, v němž byla velká továrna na výrobu dronů. Její hlavní budovu se přitom podařilo zničit, což dokazují satelitní snímky (níže), jež redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala u analytiků OSINT Dnipro. Odpovídá to i zveřejněným záběrům (níže), na nichž je vidět celá budova v plamenech.

Raketový útok ruská PVO zkrátka neustála

Ukrajincům se podařilo v noci z 13. na 14. ledna 2026 zaměstnat ruskou PVO východně od svých hranic, kde podnikli útok na několik cílů. Jedním byl Rostov na Donu, kde to měla odnést továrna Empils, což je přední ruský výrobce barev a povlaků, a stejně tak největší výrobce oxidu zinečnatého. PVO přitom míjela a trefovala rezidenční budovy.

Ukrajina dostane z Polska nové MiG-29, ale penězi platit nemusí. Rusům na frontě pořádně zavaří

Dalším cílem raketového útoku byl Taganrog, kde to pro změnu odnesla hlavní továrna na výrobu bezpilotních letounů společnosti Atlant Aero. Zodpovědná byla za například produkci dronů Molnija, které jsou sice primitivní, ale velmi účinné a levné. Armádní Zpravodaj dříve hodnotil Molnija-2, který má velmi primitivní, avšak dostačující konstrukci.

Ta sestává ze dvou hliníkových trubek, ale zbytek je dřevo, respektive překližka, z níž sestávají křídla i ocasní část. Uvnitř je samozřejmě baterie a motor, elektronika, kamera a další vybavení, potvrzuje UNITED24 Media. Molnija-2 prokazuje, že je efektivní a jednoznačně nebezpečný, ačkoliv se to vzhledem k jeho jednoduchosti a materiálům nemusí zdát.

NATO nasadilo v Grónsku první vojáky. Donald Trump vůbec nedomýšlí následky, Evropa je jeho největší spojenec

Jeho nosnost je až 5 kg, zatímco celý váží dvojnásobek, a během až 40 minut zdolá až 30km vzdálenost. Z toho je patrné, že slouží Molnija-2 pro údery na frontové linii a blízkém týlu, a čím blíže je jejich výrobna, tím rychleji je pochopitelně vojáci dostávají. Zároveň to však znamená, že je v dosahu většího množství ukrajinských zbraní, což se i potvrdilo.

Vzhledem k tomu, že proti útoku zasahovala ruská PVO systémy S-400 a S-300, lze vyloučit drony, ačkoliv i ty mohly být nasazeny, aby nepřítele zaměstnaly. Ani jeden proti nim totiž není určen, sestřelovat dokáží letadla (včetně stealth), rakety, balistické rakety, střely s plochou dráhou letu a bezpilotních letouny velikosti letadel, potvrzuje Wikipedia.

Satelitní snímek: velký ruský dělostřelecký „muničák“ to opakovaně schytal. Ukrajinci ho s přesností trefili na stovky kilometrů

Kupříkladu An-196 Liutyi nebo FP-1 pravděpodobně ani nedokáže zaznamenat. Armádní Zpravodaj se domnívá, že mohla ukrajinská armáda nasadit buď vylepšenou střelu Neptun, jejíž dolet byl prodloužen na 280 km, nebo třeba Storm Shadow s dosahem až 550 km a hlavicí těžkou 450 kg, potvrzuje Wikipedia. Některé zdroje se ale přiklání spíše k Neptunu.

Evidentně ani v Taganrogu ruská PVO tak nefungovala na 100 %. Nikdo se přitom nezmiňuje o střele FP-5 Flamingo, což může být ale tím, že byla dříve dostatečně otestována a byla by škoda ji plýtvat na tak krátký úder. Výsledkem je nicméně úplné zničení hlavní dílny na výrobu dronů, kromě Molnija tam měly vznikat i další, a poškozeny byly také přilehlé budovy.

Satelitní snímek ukazuje továrnu Atlant Aero v Taganrogu před a po ukrajinským raketovém útoku, který vymazal její hlavní dílnu (zveřejněno 15. ledna 2026)