Nedávno se mě můj malý vnuk zeptal, jestli by mohl prstem ucpat pušku, kdyby na něj někdo chtěl vystřelit

Chvilku jsem nechápavě civěl, kde na to přišel, protože mu jsou necelé čtyři roky. Pak jsem si všiml, na co se dívá v televizi. Po obrazovce běhal nakreslený zajíc a lovec s puškou. Bugs Bunny neodbytnému lovci ucpal hlaveň mrkví a podle fantazie animátorů puška vzápětí vybuchla zlému lovci do obličeje, který okamžitě připomínal ohořelou kedlubnu.

Jak to známe z televize

Známe to všichni. V kreslených filmech přece v takové situaci hlaveň pušky vždycky vybouchne střelci přímo do obličeje a ten druhý má jenom zašpiněnou špičku prstu a směje se na celé kolo. Jde vlastně o velmi časté téma animovaných příběhů pro děti, kde se nesmrtelné a nezranitelné kreslené postavičky navzájem mlátí po hlavách, trhají si nožičky a ručičky, válcují se do placičky, kroutí si hlavami šestkrát dokola, střílí na sebe z pušky i z děla nebo se nechají spolknout lvem nebo tygrem.

A vzápětí tytéž postavičky vylezou, zvednou se ze země, otřepou se a začnou na obrazovce nanovo. Tedy s tím mlácením a trháním, že? Přitom jde stále ještě o časté téma filmových „umělců“ v jejich animovaných dílkách. Docela se vlastně divím, že autory těchto malovaných příběhů či filmů s 007 ještě nikdo v naší současné pokrytecké společnosti nehnal před soud pro propagování násilí toho nejhoršího zrna a za infikování myslí malých dětí pocitem, že násilí je samozřejmé a vlastně o nic nejde.

iZdroj fotografie: Unsplash

Lze o tomto „problému“ vůbec seriózně uvažovat? Trocha toho polopatického uvažování snad nebude vadit. To, co rozpohybuje kulku a žene ji z nábojové komory hlavní do jejího ústí směrem k cíli, je enormní tlak plynu. Prach v nábojnici po iniciaci velmi rychle shoří a přemění se na plyn velkého objemu. Proběhne to ve zlomku vteřiny a ve velmi malém prostoru nábojové komory.

Plyn se pochopitelně bleskově roztahuje a protože kulka a její nábojnice jsou stavěny tak, že jediný volný směr k úniku kulky před přetlakem spálených plynů je směr hlavní dopředu, pak samozřejmě tlak plynů v komoře způsobí, že kulka prudce vyletí dopředu.

Historický exkurs

Kdysi v počátcích používání palných zbraní zkusit ucpat protivníkovi hlaveň prstem, nebo spíše nějakým předmětem, aby se takto zabránilo výstřelu, bylo teoreticky docela možné. Tehdejší střelný prach nebyl ani zdaleka tak silný jako dnes a naopak materiál zbraní, respektive jejich hlavní, nebyl na tom s kvalitou nijak dobře. Podstatou problému spíše bylo dostat se k protivníkovi s jeho střelnou zbraní dostatečně blízko, aby bylo možné se vůbec o něco takového pokusit.

Tehdejší střelné zbraně byly stále ještě dosti nedokonalé a paradoxně jejich předchůdci luky a i některé verze samostřílů byly lepší. Pro palné zbraně hovořila paradoxně možnost je průmyslově vyrábět ve značném množství a také jejich perspektiva vývoje byla velitelům přece jen jasnější. Ale vztah ke střelným zbraním ještě v napoleonských válkách dobře charakterizoval jeden tehdejší anglický důstojník.

iZdroj fotografie: Birmingham Museum and Art Gallery / Public Domain

Ten si povzdechl, že by místo mušket Brown a Bess raději viděl u svých mužů klasický tisový anglický luk, mnohem přesnější než mušketa, se čtyřikrát větší palebnou četností, neprozrazující kouřem postavení střelce a u vycvičených lukostřelců i s větším účinným dostřelem a účinkem v cíli. Nebylo až tak neobvyklé, že se tehdy hlavně mušket a pistolí často trhaly, pokud se do prachu či do hlavně dostala nějaká nečistota.

Střelci navíc ještě ve třicetileté válce dostávali od svých velitelů kategorický pokyn, že smí střílet, jen když uvidí bělmo očí nepřítele. Při střelbě na větší vzdálenost hrozilo, že k protivníkovi z tehdejších palných zbraní ani nedostřelí a střelba nebude mít žádný účinek.

Dnes je realita zcela jasná

Ale jak by tomu bylo dnes? S trochou ironie a nadsázky se dá říci, že jen Šťastný Luke a policajt John McClane ve Smrtonosné pasti by dokázali zastavit kulku v hlavni prstem. Myslet si, že hlaveň lze reálně ucpat rukou, je prostě nesmysl. Je docela dost hajných a myslivců, kteří mají ustřelené prsty, protože měli takový hloupý zvyk šoulat po lese s nabitou brokovnicí a s prsty vraženými do hlavně.

Pak stačilo jen zakopnout či do něčeho nedbale vrazit a neštěstí bylo hotovo. Některým se přitom roztrhl i závěr, jiným jen uletěly prsty. Někteří myslivci i vojáci také při jiné explozi své zbraně přišli o obličej, když si hlaveň v zimě nevědomky ucpali sněhem a vystřelili. V tu ránu totiž ucpaná hlaveň fungovala jako trubková bomba těsně před obličejem chudáka střelce.

iZdroj fotografie: Unsplash

Ale samozřejmě, že se objevili lidé, kteří si to všechno, co zde popisujeme, chtěli ověřit na vlastní oči. A tak Testeři v USA z Demolition Ranch vzali jako zkušební vzorek starou brokovnici a chlazenou krůtu a vše postavili tak, jak nám to animáci ukazují. Do hlavně zasunuli mrkev, brokovnici postavili do stojanu s možností ji dálkově odpálit, před hlaveň postavili oškubané torzo krůty, nabili jedním brokovým nábojem a stiskli dálkově spoušť.

Jak se ukázalo, s mrkví v hlavni by nikdo nevyhrál. Lovci by se roztrhla hlaveň a jeho obličej by doznal násilných změn vizáže. A králík by zemřel dost bolestivou smrtí. Realita se jako obvykle ukázala mnohem temnější než fantazie. Je třeba znovu připomenout, že kulka se v hlavni pohybuje s obrovským zrychlením kupředu díky velkému tlaku.

I kdyby tu hlaveň před výstřelem někdo zatavil, kulka by nejspíš i při zalité hlavni doletěla až na konec toho zalití a opět tu máme trubkovou bombu par excelans. Předpokládat, že by někdo tlak v hlavni při výstřelu udržel jen pouhým prstem, je samo o sobě nesmysl. Ale animované postavičky to tak stále dělají – a mají úspěch. Hlavně u malých dětí před televizí či počítačem.