4tunový minomet M-240 je kolosem ve své třídě, Ukrajina ho po 70 letech vytáhla z muzea proti ruským okupantům a doslova je rozmetává

V situaci, kdy Ukrajina potřebuje doslova každou těžkou hlaveň, aby dokázala čelit ruské invazi, sahá často i po velmi starých a ojedinělých exemplářích; a to dost možná i po těch, které sloužily už jenom k muzejní výstavě. Vojáci 35. brigády námořní pěchoty byly vyfoceni, jak používají starý sovětský minomet M-240, který před ruskou invazí v arzenálu ukrajinské armády nebyl. Není však jasné, zda ho měla také ve skladech, ale zcela jistě byla k vidění v kyjevském muzeu.

Zbraň s nejtěžšími projektily ve výzbroji

Že se ukrajinští vojáci rozhodli na starší zbraň spoléhat, není zase tak překvapivé. Minomet má ráži 240 milimetrů, což je více než cokoliv jiného, co by mohli v oblasti dělostřelectva proti ruským jednotkám nasadit. Projektil váží plných 130 kilogramů a při dopadu dokáže nadělat obrovské škody. Existuje pro něj vysoce explozivní, zápalná a kazetová munice, ale v minulosti vystřeloval dokonce i jadernou.

Sovětští konstruktéři vyvinuli zbraň v 50. letech 20. století a na minomet jde o opravdová kolos. Aby s ním bylo možné pohybovat, má lafetu podobnou té dělostřelecké, což umožňuje jeho tažení za nákladním vozidlem nebo transportérem. Hlaveň je dlouhá 5,34 metrů a v bojové pozici váží minomet více než 4 tuny. Není proto divu, že je k jeho obsluze potřeba 11 vojáků. Výroba M-240 byla přitom snazší a levnější než výroba srovnatelných děl.

iZdroj fotografie: Public Domain

Velikost zbraně i hmotnost munice znamená, že má velmi nízkou rychlost střelby, zhruba jednu ránu za minutu. Se standardní municí je minomet schopen střílet na vzdálenost od 800 do 9 700 metrů, ale existuje i speciální raketově poháněná munice s doletem kolem 20 kilometrů, ovšem na takovou vzdálenost není příliš přesná. Obsluha má většinou k dispozici speciální vozík, na němž může těžké projektily přepravovat.

Minomet M-240 budil velký respekt

Sovětský svaz v minulosti minomety vyvezl do několika zemí. Československá armáda měla mít v 80. letech 4 kusy, ačkoliv podle některých údajů disponovala samohybnou variantou. Poprvé byl M-240 nasazen do boje za Jonkipurské války egyptskými jednotkami, a u izraelských vojáků si zbraň získala pro svou ničivost velký respekt. Sovětští vojáci ji pak využívali v Afghánistánu a asi desítku minometů M-240 má i Sýrie, jejíž armáda je používala například při odstřelování města Homs.

Minomety má mít rovněž ve výzbroji (nebo alespoň ve skladech) i ruská armáda, ale není jasné, zda je nasadila. Prokazatelně využívají třeba samohybné minomety 2S4 Tulpan, což není nic jiného než minomet M-240 umístěný na pásovém podvozku zařazený do výzbroje v roce 1972. Těchto minometů měla mít ruská armáda na začátku v činné službě 9 a další stovky ve skladech. Je ale možné, že již některé reaktivovala, ačkoliv jich několik také nasadila do bojů, dle, záznamů navíc Ukrajina minimálně 4 z nich zničila.