Americký generál předpovídá možný střet s Čínou do 2 let: státy chtějí hájit své zájmy a hledají spojence, samy se na to necítí

Ačkoliv je v posledním roce pozornost Západu soustředěna hlavně na válku na Ukrajině, považují mnozí američtí velitelé a stratégové za hlavní oblast zájmu Tichomoří, a v něm za hlavního budoucího soupeře Čínu. Nejlidnatější zemi světa totiž roste jak ekonomika, tak ambice a moc, čímž do sebe narážejí čínské a americké zájmy. Hlavním bodem sváru je Tchaj-wan a jeho nezávislost na komunistické vládě v Pekingu. Mnozí vrcholní představitelé amerických ozbrojených sil možný předpovídají konflikt s Čínou již velmi brzy.

Americký generál odhaduje střet na rok 2025

Asi nejpesimističtěji to vidí generál Michael Minihan z Velitelství vzdušné mobility Spojených států amerických. V interním sdělení, které zaslal svým podřízeným totiž varoval před možným střetem s Čínou již za dva roky, tedy v roce 2025. Velitelství je odpovědné třeba za provoz leteckých tankerů a v rozsáhlých oblastech Pacifiku může hrát tankování za letu významnou roli. Na to se ostatně připravuje i Čína, která zkonstruovala tanker Xi’an Y-20U. Tankování za letu by pak čínským strojům umožnilo útoky například na ostrov Guam, který spadá do autonomního území Spojených států amerických.

iZdroj fotografie: Uživatel Tyg728 / Creative Commons / CC BY-SA

Vedle toho roste i síla čínského námořnictva a letectva. Jenom v loňském roce spustily čínské loděnice na vodu již třetí čínskou letadlovou loď, a na čtvrté usilovně pracují. Ve výbavě by měla mít jaderný pohon, a i když je stavba ve skluzu, chce mít Čínská lidová republika hned 6 letadlových lodí. Navíc buduje i flotilu velkých torpédoborců Type 055, někdy označovaných jako křižníky. Ale navyšuje i počet letadel páté generace Chengdu J-20, staví nový strategický bombardér, a rozšiřuje raketový arzenál včetně hypersonických střel.

Zbrojní průmysl musí navýšit kapacitu

Spojené státy chtějí na tyto hrozby reagovat a mají co dohánět. I současná válka na Ukrajině například ukazuje, že má Západ obecně velmi malé zbrojní kapacity neschopné doplňovat zásoby při velkém konfliktu. Proto je pro ně nutné navýšit výrobu i samotné zásoby. Američané také pracují na posilování svých detekčních schopností hlavně z vesmíru a snaží se dohnat ztrátu ve vývoji hypersonických zbraní, neboť právě Čína úspěšně testuje hypersonický kluzák.

Důležité je ovšem pro budoucnost i hledání strategických partnerů. Tím nejpřirozenějším v oblasti je Japonsko, které má navíc s Čínou vlastní dlouhodobé spory. Spojenectví zaměřené na oblast Pacifiku však USA uzavřely i s Velkou Británií a Austrálií. Budou v ní tak operovat třeba útočné ponorky s jaderným pohonem, ačkoliv Austrálie původně chtěla francouzská nejaderná plavidla. V poslední době také Spojené státy získaly příslib přístupu na další 4 základny na Filipínách, což umožní účinněji blokovat čínské námořnictvo v Pacifiku.

Čína dává v poslední době najevo zvýšenou agresivitu vůči Tchaj-wanu jak slovy svých představitelů, tak akcemi. Její letadla narušují nárazníkovou zónu u nezávislého ostrova; například 1. února 2023 hlásil Tchaj-wan narušení hned 20 čínskými bojovými stroji. Akce jsou přitom provázeny častými cvičeními čínského námořnictva. Mnozí odborníci se ale domnívají, že Čína prozatím nemá dostatečnou kapacitu k vylodění na Tchaj-wanu, a kdyby udeřila, zřejmě by nevyhrála.

Ovšem pouze za předpokladu, že by ostrovní zemi rozsáhle pomohly Spojené státy, které by při tom však utrpěly (ale i způsobily) obrovské ztráty. Ty chtějí mj. vybudovat síť ostrovních základen poblíž Čínské lidové republiky, z nichž by mohly vysílat kolmo startující bojové letouny F-35B. Vypadá to tedy na postupné obkličování „spícího draka“, proti němuž se dříve vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. A je nejspíše bláhové si myslet, že by v případě vojenského střetu došlo pouze k pár lokálním bojům.