Ačkoliv Rusko i Ukrajina používají vysoké počty dronů, zatím se příliš neobjevují zprávy o nasazení těch s velkou konstrukcí, které by dokázaly nést i těžší výzbroj. Třeba známý turecký Baykar Bayraktar TB2 je střední dron, ale Rusko má ve výzbroji dokonce bezpilotní stroje Kronshtadt, konkrétně starší Orion a nově modernizovanou a větší verzi zvanou Inokhodets-RU, někdy také označovanou jako Sirius. Ta by mohla létat po boku vyspělých bojových letounů.

Inokhodets-RU pohání dvojice motorů

Vývoj dronů rodiny Kronshtadt začal již v roce 2011, přičemž první model (Orion) je 8 m dlouhý a má tlačnou vrtuli. V roce 2019 však byla na výstavě MAKS-2019 představena i maketa nového typu zvaného Inokhodets-RU. Jeho pohon zajišťují již dva tažné motory a oproti předchůdci je větší. Všechny jeho testy přitom už byly dokončeny, takže ho může ruské letectvo zařadit do výzbroje někdy v roce 2023. V kolika kusech je aktuálně hotový, není známo.

Russia to begin deliveries of latest strike drones to troops from 2023
The latest Inokhodets-RU strike drones (also known as Sirius unmanned combat aerial vehicles) will start arriving for the Russian troops from 2023.https://t.co/m7IShfc9PW pic.twitter.com/YWNEpSroPg

— Tango III’s Military News (@IiiTango) August 26, 2021

Inokhodets-RU je nejspíše 9 m dlouhý, ale údaje o jeho vlastnostech i schopnostech se v mnoha zdrojích značně rozchází. Pravděpodobné je, že bude hodně vytrvalý, jednat se má o minimálně 24 hodin, a měl by dosahovat cestovní rychlosti kolem 295 km/h, zatímco dostup do výšky je mezi 7,5 a 12 km. Zvládnout by mohl až 450kg zatížení, a to třeba v podobě protitankových řízených střel 9K121 Vikhr nebo pum KAB-100, ale i další výzbroje.

Spolupráce s jinými drony a letadly

Bezpilotní letoun má mít „skrytou výhodu“ satelitního spojení a možnost sdílení dat; dále by měl být vybaven také radarem, mohl by být tedy užitečný nejenom k boji, ale také k průzkumu. Ruské zdroje mluví o jeho možné spolupráci s jinými drony, ale hlavně s bojovými letouny jako Suchoj Su-30 Flanker-C a Suchoj Su-35 Flanker-E. Těm by nejenže mohl předávat informace, ale osádky by ho mohly místo sebe posílat do bojových akcí, a chránit tak své životy. Nic podobného přitom zatím nikdo jiný nepředstavil (i když na tom pracuje), jde tak o značnou inovaci.

I 45 stíhaček F-16 by bylo velké posílení ukrajinského letectva: s klidem by zvládly třeba ruské Su-25, proti Su-35 ale nelze soudit

Otázkou ale je, jakou má dron takové velikosti šanci bojovat nad Ukrajinou, která má tak silnou protivzdušnou obranu; bez schopnosti stealth a při nízké rychlosti je o něco snazším cílem. Právě z těchto důvodů dnes naopak „žlutomodrá“ země nenasazuje své zbylé drony Bayraktar, nepřítel by je totiž mohl jednoduše zničit. Nelze ale vyloučit, že bude skupina dronů operovat natolik sofistikovaně, že nejenom odolá protivzdušné obraně, ale Ukrajinci se zároveň neodváží proti ní vyrazit ani s moderními letouny Západu; Rusové by tak de facto ovládli nebe.

Inokhodets-RU by například mohl na útočící obrněnce odpalovat protitankové střely Vikhr ještě z bezpečí ruského prostoru, jelikož mají dosah až 12 km, a vyhnout se tak systémům MANPADS. Ale třeba systémy středního dosahu 9K37 Buk už by si s nimi poradily bez obtíží. Bude tak zajímavé sledovat, v jaké roli se nakonec nový bezpilotní letoun objeví, zda bude operovat i sám, nebo pouze doprovázet stroje jako Suchoj Su-35.