Video: vzácná varianta ruského raketometu Grad-1 musí k frontě blízko, jinak cíl nezasáhne – právě to se jí ale může stát osudným

Zatímco sovětský raketomet BM-21 Grad je velmi známý, jeho odlehčená verze skoro vůbec. Není sice o tolik menší, ale má mnohem kratší dosah.

Sovětský raketomet 9P138 Grad-1 i Zdroj fotografie: Dmitry A. Mottl / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Nejpoužívanějším salvovým raketometem na světě je sovětský BM-21 Grad, který se dostal do výzbroje několika desítek armád světa. Existují přitom i jeho mnohé odvozeniny – dobrým příkladem může být československý RM-70 a jeho modernizovaná česká verze, ale speciální varianty byly produkovány i v SSSR, a později v Rusku. Na Ukrajině lze ve výzbroji ruských zbrojených sil nalézt odlehčenou verzi 9P138 Grad-1, někdy známou i jako BM-21b.

Raketomet s nižším počtem raket

Z jakého důvodu se jedná o odlehčenou verzi je patrné dle počtu odpalovacích trubic – zatímco klasický Grad jich mívá standardně 40, Grad-1 „pouze“ 36. V Sovětském svazu byl vyvinut v polovině 70. let 20. století a určen pro nasazení na úrovni pluku. Kromě menšího počtu odpalovacích trubic ho lze poznat i podle toho, že je umístěn na vozidle ZIL-131 6×6. Doprovázen bývá transportérem 9T450 a zásobovacím vozem 9F380.

Pohled zezadu na sovětský raketomet 9P138 Grad-1 iZdroj fotografie: Uživatel Boevaya mashina / Creative Commons / CC BY-SA
Pohled zezadu na sovětský raketomet 9P138 Grad-1

Skutečnost, že ho ruská armáda nasazuje v současném konfliktu na Ukrajině vedle běžných BM-21 Grad, dokazují i různá videa na sociálních sítích, a jedno takoví je i pod tímto článkem. Konkrétně je na něm zachycen Grad-1 poté, co na něj zaútočilo ukrajinské dělostřelectvo. Vozidlo se záhy ocitlo v plamenech, ačkoliv se zdá, že v jeho odpalovači nebyly v době zásahu střely, protože vypadá nepoškozený, a hoří tak pouze kabina a podvozek.

Ukrajina zničila minimálně 5 raketometů

Z Osint analýz vyplývá, že se ukrajinské armádě podařilo během rok a půl trvajícího konfliktu zničit pouze 5 systémů Grad-1, což ukazuje, že jsou poměrně vzácné (narazit na ně není snadné). Jejich zničení je navíc jednodušší než u jiných podobných zbraní, protože v nich lze používat pouze střely krátkého dosahu s doletem kolem 15 kilometrům kdežto nejnovější střely do BM-21 jsou naopak schopné zasahovat cíle až na vzdálenost 40 kilometrů.

Ruská letou MiG-31 vyzbrojený střelami R-33

Havárie ruské stíhačky MiG-31: dramatické video ukazuje selhání motoru a katapultování pilotů v ohrožení života

Chce-li tedy Grad-1 zasáhnout cíl na frontě nebo těsně za ní, musí být mnohem blíže, čímž také stoupá riziko jeho objevení pomocí dronů, a při střelbě pak jeho pozici snadno prozradí i mračna kouře a zvednutého prachu. Právě z dronu, který ho objevil, pochází záběry hořícího systému. Vzdálenost 15 kilometrů je snadno překonatelná i pro starší děla sovětského typu, západní zbraně dodané Ukrajině pak navíc většinou zvládají vzdálenost přes 30 kilometrů, a se speciálním střelivem dokonce i 40 kilometrů a více.

Proč Rusko používá Grad-1 s malým dosahem?

Zdroj: DefenceBlog
Diskuze Vstoupit do diskuze
54 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články