Čtyři zásahy ropného uzlu Rosněfti během šestnácti dnů, regionální krizový režim vyhlášený 28. dubna a k 1. květnu stále platný. Tuapse hoří.
V noci z 30. dubna na 1. května dopadly na námořní terminál v Tuapse další ukrajinské drony. Byl to čtvrtý úspěšný průnik za necelé tři týdny, po útocích ze 16., 20. a 28. dubna. Rafinerie s projektovanou kapacitou dvanáct milionů tun ropy ročně podle agenturních zdrojů Reuters nezpracovává surovinu přinejmenším od prvního úderu, protože požár v přístavu znemožnil expedici hotových produktů. Město mezitím žije v režimu mimořádné situace, evakuacích a zápachu hořícího mazutu. Souběžně s tím Ukrajina v dubnu systematicky rozkládala ruskou vojenskou infrastrukturu na okupovaném Krymu.
Šestnáct dnů, čtyři průniky, jeden cíl
Tuapsinský ropný komplex, rafinerie plus námořní exportní terminál, patří Rosněfti a je jedním z klíčových černomořských uzlů pro vývoz ruských ropných produktů. Ukrajinské ministerstvo obrany ho ve svém dubnovém souhrnu označuje za nejčastěji zasažené zařízení měsíce.
Chronologie úderů:
- 16. dubna — první zásah areálu, následný požár v přístavu zastavil expedici produktů. Reuters cituje dva průmyslové zdroje, podle nichž rafinerie přerušila provoz.
- 20. dubna — druhý úder. Ukrajinské MO uvádí 24 zničených a 4 poškozené skladové nádrže.
- 28. dubna — třetí zásah, tentokrát s takovými následky, že krasnodarské úřady vyhlásily regionální režim mimořádné situace pro celý Tuapsinský municipální okruh.
- Noc z 30. dubna na 1. května — čtvrtý průnik, cílem námořní terminál. Hašení pokračovalo i následující dny.
Mezi jednotlivými útoky nezbýval čas na obnovu. Požár z jednoho úderu ještě nebyl uhašen, když přišel další.
Krizový režim bez konce
Od 28. dubna platí v Tuapsinském okruhu regionální režim črezbyčajnoj situacii, tedy stav nouze. K 1. květnu nebyl odvolán. Na místo přijel na Putinův pokyn ministr pro mimořádné situace Alexandr Kurenkov, provedl operativní poradu a oblet akvatorií. Nasazeny byly stovky záchranářů, desítky kusů techniky, potápěči i ochranné bariéry proti šíření ropné skvrny.
Situaci Kurenkov označil za „složitou, ale kontrolovanou“. Realita za tou formulací: evakuované desítky obyvatel přesunuté do hotelů, uzavřené školy v okolí terminálu, čištění pobřeží a řeky od uniklých ropných látek, omezení běžného provozu města. Restart rafinerie nebyl k datu posledního dostupného hlášení veřejně doložen.
Nejde jen o požár v továrně. Problém je systémový: rafinerie nemůže zpracovávat ropu, i kdyby chtěla, protože terminál, přes který se hotové produkty nakládají na tankery, je poškozený. Exportní uzel je paralyzovaný v obou svých funkcích současně.
Krym: systematické údery na vojenskou páteř
Paralelně s tuapskou kampaní vedla Ukrajina v dubnu sérii úderů proti vojensko-logistickým cílům na okupovaném Krymu. Ukrajinské ministerstvo obrany ve svém souhrnu úderných operací uvádí konkrétní zásahy:
- Velitelské stanoviště PVO a identifikační systém Parol-4 na letišti Kača
- Protilodní komplexy Bastion ve dvou lokalitách Krymu a Sevastopolu
- Sklad bezpilotních prostředků na letišti Kirovske
- Stanoviště řízení lodního provozu „Striletskyi“ v Sevastopolu
K tomu Reuters 18. dubna zachytil útok na ropný sklad na Krymu. Sevastopolská okupační správa tehdy hlásila 22 sestřelených dronů, a přesto přiznala škody včetně požáru palivové nádrže. Dvaadvacet sestřelů nestačilo k tomu, aby průnik byl nulový.
Logika je čitelná: zasáhnout radary a systémy PVO znamená rozšířit „okna“ pro další útoky. Každý zničený radar na Krymu potenciálně usnadňuje příští průlet dronů směrem k Tuapse nebo jiným černomořským cílům.
Co to znamená pro ruský ropný export a pro české pumpy
Tuapse není izolovaný případ. Ukrajinské MO tvrdí, že dubnová kampaň hlubokých úderů zasáhla nejméně 14 rafinerií a terminálů napříč Ruskem a okupovanými územími. Cíl je dvojí: snížit příjmy financující válku a narušit zásobování ruské armády pohonnými hmotami.
Pro český trh je dopad zatím nepřímý. Česko nemá přímou vazbu na tuapský terminál, případný cenový efekt by šel přes světovou cenu Brentu a evropské rafinerské marže. Data CCS k 1. květnu ukazují cenu benzinu 42,32 Kč/l, o dva dny později 42,34 Kč/l. Ministerstvo financí vyhlásilo maximální ceny pohonných hmot na období 1.–4. května. Izolovaný výpadek jednoho uzlu české pumpy nepřepíše. Širší série odstávek ruských exportních terminálů, jaká se v dubnu rýsuje, by přes globální trh vliv mít mohla.
Děravá obrana, ne žádná obrana
Ruská protivzdušná obrana v černomořském prostoru existuje a funguje, sestřely jsou doložené. Jenže čtyři úspěšné zásahy téhož vysoce chráněného cíle za šestnáct dnů ukazují, že ochrana není neprostupná. Je buď přetížená objemem útočných prostředků, nebo oslabená právě těmi ukrajinskými údery na radarové a PVO prvky, které probíhaly souběžně na Krymu.
Výsledek je kumulativní: exportní výpadek, ekologická zátěž, opakované požáry, federálně řešená krize a krizový režim, který nemá kdy skončit, protože další úder přijde dřív než obnova. Tuapse se z ropného uzlu proměnilo v symbol toho, jak vypadá opotřebovávací válka vedená proti ekonomické páteři protivníka.