NÁZOR: Těžký stíhací letoun MiG-31 slouží i ve speciální úloze jako nosič hypersonických raket Kinžal. Není sice jediný, přesto má v ruském letectvu své místo.
Ukrajina i její spojenci bedlivě sledují (tedy mj.) starty ruských letounů Mikoyan MiG-31 Foxhound. Většinou patrolují poblíž Ukrajiny jako stíhačky, ale těch se zvýšená pozornost zase tolik netýká. Mimořádnému zájmu se těší verze označovaná jako MiG-31K, která má speciální úkol, a to nést a odpalovat hypersonické balistické rakety Ch-47M2 Kinžal. Jakmile vzlétne, na Ukrajině se rozezní varování před leteckým útokem s možnými následky.
Nejrychlejší bojové letadlo na světě
Letouny MiG-31 pochází konstrukčně ze 70. let 20. století, ve službě sovětského letectva se objevily v roce 1981. Jejich úkolem bylo chránit hlavně severní hranici SSSR a útočit na nepřátelské bombardéry, řízené střely a další letadla v této oblasti raketami vzduch-vzduch dlouhého dosahu. Kvůli tomu mají MiG-31 vysokou rychlost – v současnosti jde o nejrychlejší bojové stroje v aktivní službě, velký dolet i výškový dosah, a mohou také tankovat palivo za letu.
Missili russi Kh-47M2 Kinzhal hanno colpito Motor Sich“ vicino a Khmelnytskyi nell’Ucraina occidentalehttps://t.co/PBRMFaFLRz pic.twitter.com/pgsTIFvQRQ
— Airterminal One (@airterminal_one) August 6, 2023
Když v roce 2017 vstoupily do služby v ruských ozbrojených silách hypersonické balistické rakety Ch-47M2 Kinžal, ruské letectvo si objednalo spolu s nimi i úpravu 10 letounů tak, aby je mohly nést. Varianta K, což je upravená verze modernizovaného MiG-31BM. Tím však přišla o možnost odpalovat střely vzduch-vzduch, tedy o svůj původně zamýšlený hlavní úkol. Vedle něj pak dokáží nést Kinžal ještě bombardéry Tupolev Tu-22M a letouny Suchoj Su-57 Felon.
MiG-31 unese jen jednu raketu Kinžal
Kombinace MiG-31 a Kinžalu vzbuzuje strach oprávněně; střela je 7,2 metrů dlouhá a její hmotnost činí 4,3 tun, takže se na letoun vejde jenom jedna. Po odpálení má dosah 2 tisíce km, ale z bombardéru jsou to prý 3 tisíce km. I MiG-31 ji tedy může odpalovat na velkou vzdálenost mimo dosah nepřátelské obrany, a neohrožují ho ani stíhací letadla nepřítele. Díky výkonnému radaru je schopen vidět na dlouhou vzdálenost a rychlost Mach 2,83 mu zaručuje, že každému uletí.
Jestli má Rusko v současnosti letadel MiG-31K více než 10, není jasné, je možné, že letectvo nechalo ještě několik strojů upravit. Nebude jich ale významný počet, ostatně i raket Kinžal je jen omezené množství, a ruský průmysl je vyrábí velmi pomalu – k útokům jsou také nasazovány jen zřídka. A navíc se ukázalo, že je umí sestřelit americké systémy MIM-104 Patriot. Rusové však přesto často nechávají letouny s Kinžaly (a možná s jejich atrapami) startovat, aby tak znervózňovali ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Samozřejmě nelze tvrdit, že by tím Rusko nějak měnilo vývoj války, nebo že by dokázalo raketami Kinžal zdevastovat ukrajinskou armádu. Minimálně ale drží některé systémy nepřítele v pohotovosti a na určitých místech, takže nemohou být přesunuty do oblastí, kde jsou potřebnější. Vedle toho je dobré připomenout, že má rakety dlouhého dosahu (i když ne tak dlouhého) i Ukrajina, ale za je nesmí používat k útokům na ruské území. Je to totiž jedna z podmínek Západu, takže používá „žlutomodrá“ země za tímto účelem jiné zbraně.