Spojené státy americké a Čínská lidová republika mají v posledních letech velmi napjaté vztahy, a aktuálně situace graduje kvůli Tchaj-wanu. Obě mocnosti se tak připravují na možný střet v Tichém oceánu a okolních mořích, což Amerika opakovaně přiznává. Čínská priorita je přitom zabezpečit Jihočínské moře, což je pro ni mj. strategická oblast s hustou námořní dopravou, přírodními zdroji a surovinami. Velmi agresivně se z ní proto snaží vyšachovat ostatní státy a zabrat ji celou pro sebe. Navíc tak významně posiluje obranu i možnosti útoku.

Obrana vysunutá daleko od pobřeží

Jihočínské moře je strategické nejen z hlediska zdrojů, ale v tomto případě zejména vojensky. Tvoří totiž jakousi oblast uzavřenou pevninou a ostrovy, a pakliže ji Čína ovládne, zabezpečí si celé své jižní pobřeží. To by v podstatě znamenalo, že by v případě nějakého konfliktu, například kvůli Tchaj-wanu, musela hlídat hlavně akce z východu, zatímco jih by byl pod její kontrolou. Čínské základny v Jihočínském moři jsou proto vysunuty daleko od pevninského pobřežím, a proplout kolem nich by bylo pro Američany a jejich spojence velmi těžké.

China has begun to build what appears to be a new airstrip on Triton Island—the westernmost and southernmost of Paracel Islands in South China Sea. The new airstrip appears to measure over 2,000 feet in length.https://t.co/6rpEEeA57D pic.twitter.com/VwDEGBRCEG

— Ryan Chan 陳家翹 (@ryankakiuchan) August 16, 2023

Na zdroje bohaté Jihočínské moře si dělají nárok i další státy, konkrétně Tchaj-wan, Vietnam, Filipíny, Brunej a Indonésie. Čína ale tvrdí, že je většina Jihočínského moře jen a pouze její. Například mezinárodní arbitráž vyvolaná Filipínami však potvrdila, že jsou její nároky neoprávněné – na druhou stranu je nutné si položit otázku, nakolik byla taková arbitráž objektivní, když de facto všichni zúčastnění byli proti Číně.

Američané v tichosti rozehrávají boj o moc v Tichomoří: proti Číně vybudují základny na ostrovech, z nichž kolmo odstartují F-35B

Stejně tak je ale nutné zmínit, že si Čína dodnes nárokuje mnohá dříve ztracená území, a to někdy i velmi agresivně. Ale protože nemá v oblasti žádnou reálnou protiváhu, buduje na sporných územích vojenské základny namísto diplomatického jednání. Poslední z nich vzniká na velmi malém ostrůvku Triton, který je součástí Paracelských ostrovů. Jde o oblast poblíž Vietnamu, který si oblast nárokuje (ale zhruba stejně je vzdálená i od Číny, resp. jí je o několik desítek kilometrů blíže, ačkoliv jenom její ostrovní provincii Chaj-nan).

Paracelské ostrovy jsou asi 310 km od čínského ostrova Chaj-nan, a zhruba 360 km od Vietnamu

Postavit základnu s letadly a střelami

Čínský postup je při budování základem jako přes kopírák. Vybere si nějaký ostrůvek nebo útes s mělčinou, kdy když není dostatek pevniny, tak ji vytvoří uměle, a pak vybuduje přistávací dráhu pro letadla a vrtulníky. K tomu postaví sklady, bunkry a instaluje radary a silnou protivzdušnou a protilodní obranu. Střely a stroje startující z této základny ovládnu okolní moře a slouží jako nepotopitelná letadlová loď. Krom Tritonu jsou základny třeba ještě na Woody Island na Paracelských ostrovech a Mischief Reef na Spratlyových ostrovech.

Nejstřeženějším místem na planetě Zemi může být americký ostrov Guam daleko od pevniny, kvůli hrozbě konfliktu s Čínou

Menší a chudší státy nemají šanci se proti takovému agresivnímu postupu bránit, a tak Čína zahraniční apely ignoruje. Američané nebo některé ze západních států do oblasti občas pošlou vojenskou loď, aby demonstrovala svobodu plavby, což vyvolá nervózní čínskou reakci. Základny však neopustí, a vzhledem k tomu, že jsou i 1 000 km daleko od pobřeží, jsou významným rozšířením čínské přítomnosti a místem, které může odvrátit válku na pevnině. Případná eliminace základen by asi možná byla, ale nákladná a vyžádala by si velké ztráty.

Čína zvolila před lety lepší taktiku a Amerika dnes nemá dost lodí ani k zajištění své národní bezpečnosti, natož k misím ve světě

Země draka, ač se to nemusí líbit, zkrátka velmi dobře ví, co dělá, a plně si svou sílu uvědomuje. Svět přitom zdaleka nezná ani zlomek jejích armádních tajemství, ta si totiž velice dobře chrání (ano, lépe než kterákoliv jiná země) a „do éteru“ pouští výhradně to, co sama chce, málokdy jde o únik informací. A asi lze jenom těžko rozporovat, že by neměla na svém území zásadní výhody. V případě, že na ozbrojený střet opravdu dojde (doufejme, že ne!), bude to Amerika, kdo se bude muset vypořádat s neznámým prostředím, ačkoliv má zatím stále silnější armádu.