Pád letadla, na jehož palubě byl i šéf Wagnerovy skupiny, má podle všeho na svědomí Kreml, který je centrem ruské moci. Jak ale může nějaké letadlo „jen tak“ spadnout? Na úvod, pakliže není zanedbané či opravdu technicky nedokonalé, tak jen tak samo od sebe nespadne. Spíše tak záleží, co všechno jsou země jako Rusko ochotny riskovat. Mohou ho např. sestřelit protivzdušnou obranou, případně mu umístit na palubu bombu, ale možné je i vyvolání nějaké závady. Konkrétně Vladimir Putin má v likvidaci nepohodlných osob praxi.

Cepín do hlavy a ricin do těla

Likvidaci nepohodlných osob, a to i v zahraničí, prováděl už Sovětský svaz zcela pravidelně a dlouhodobě, a posléze vzniknuvší Rusko v této praxi jenom pokračuje. Třeba v roce 1940 NKVD (dnes již neexistující Lidový komisariát vnitřních záležitostí) v Mexiku zavraždil Lva Trockého úderem cepínem (horolezecké náčiní) do hlavy. V roce 1978 měl pak agent KGB zavraždit v Londýně známého bulharského disidenta Georgi Markova.

Jevgenij Prigožin: ohlédnutí za brutálním „vojevůdcem“, který dokázal velké věci a s Putinovým posvěcením páchal nezměrné zlo

A to údajně tak, že vypálil speciální projektil s ricinem z upraveného deštníku, ale vypálen mohl být i z plynové pistole. To je ovšem jenom velmi malá připomínka obětí leninovských, stalinovských a jiných čistek, při nichž přicházely o život miliony lidí. Rusko nicméně likviduje své odpůrce i v novodobé historii, a to jak v zahraničí, tak doma; a vše mu prochází.

iZdroj fotografie: Uživatel Krassotkin / Public Domain

V únoru 2015 byl např. zastřelen známý Putinův kritik Boris Němcov. Údajně ho „sejmuli“ Čečenci najatí čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem, ale nejspíše k tomu došlo se souhlasem Kremlu. V roce 2006 pak údajně bývalý policista zastřelil Annu Politkovskou, aktivistku, novinářku a známou kritičku V. Putina. Podle některých informací nařídil její vraždu sám prezident, ale oficiálně to pochopitelně potvrdit nelze. V posledních letech pak také za záhadných okolností vypadly v Rusku z oken mnohé vlivné osobnosti.

Litviněnko vypil radioaktivní polonium

O vraždách nařízených V. Putinem se během svého azylu ve Velké Británii zmiňoval i Alexandr Litviněnko, bývalý agent ruské tajných služeb FSB a KGB. Poté, co se měl setkat s ex-agenty KGB, zemřel na otravu radioaktivním poloniem v čaji. Ze své smrti těsně před skonem obvinil právě ruského prezidenta. Při kandidatuře na prezidenta Ukrajiny byl také otráven jako nepohodlný prozápadní Viktor Juščenko – tentokrát dioxinem, avšak otravu naštěstí přežil. I v jeho případě se spekulovalo o zapojení ruských tajných služeb.

Z řadového příslušníka KGB až na šéfa Kremlu. Vladimir Putin je jedním z nejmocnějších mužů na planetě

Ve Velké Británii se pak ruští agenti GRU (stejní, kteří stáli za útokem na sklad munice ve Vrběticích) pokusili v roce 2018 zavraždit Sergeje Skripala, bývalého agenta ruské GRU. Využili k tomu jed na bázi novičoku, ale Skripal i jeho dcera naštěstí přežili. V roce 2020 se s pokusem o otravu novičokem setkal známý ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj, jehož zachránil jen včasný zásah lékařů. Po návratu z Německa jej ruský režim nechal vsadit do vězení, o čemž Alexej věděl, ale přesto se vydal na milost, aby působil, že nemá z V. Putina strach.