NÁZOR: Letouny F-4 Phantom II byly pro Japonsko nesmírně důležité z více důvodů. Na dnešní dobu už ale nestačí, i když jsou stále velice rychlé.
Legendární letoun vietnamské války McDonnell Douglas F-4 Phantom II pomalu míří do důchodu. Jednou z posledních vyspělých zemí, která ho vyřadila, se stalo v roce 2020 Japonsko, kde letouny sloužily dlouhých 48 let. Vzhledem k obranné politice země vycházejícího slunce se přitom nikdy neúčastnily nějakého konfliktu, ale pro japonské letectvo (a hlavně letecký průmysl) znamenaly osvojení postupů výroby moderních vojenských letadel, jelikož až na dva první kusy byly všechny Phantomy smontovány v Japonsku.
Japonci vyrobili vůbec poslední F-4
O tom, že si japonské letectvo pořídí F-4 Phantom II, rozhodla tamní vláda v roce 1968. Celkem jich kupila 140 s tím, že první dva přiletí z USA, a zbylé vyrobí společnost Mitsubishi. Firma si díky tomu osvojila moderní postupy a mohla později vyrábět nejenom tato letadla sama. Zajímavostí je, že v Japonsku vyrobený F4 Phantom II ze dne 21. května 1981 byl zároveň posledním vyrobeným na světě. Japonské stroje označované jako F-4EJ se ale od amerických lišily, nemohly např. doplňovat palivo za letu ani nést jaderné pumy.
V 80. letech 20. století pak prošla většina letadel modernizací a byla pak označována jako F-4EJ Kai. Dostala novou avioniku, bombardovací počítač, navigační systém a radar AN/APG-66J vycházející z radaru na raných verzích General Dynamics F-16 Fighting Falcon. Nakonec pak získala i možnost používat japonské protilodní střely ASM-2 nebo klouzavé pumy JDAM. Několik letadel také japonské letectvo upravilo na čistě průzkumná.
Legenda zocelená z bojů ve Vietnamu
Letouny F-4 Phantom II vstoupily v americkém letectvu do služby v roce 1961 a proslavila je hlavně válka ve Vietnamu. A to tak moc, že si je nakonec pořídilo i několik amerických spojenců. Jedná se o víceúčelové bojové letouny s dvoučlennou osádkou a dvěma motory, díky nimž dosahují rychlosti až Mach 2,23. Unesou přitom téměř 8,5 tun výzbroje od různých typů střel vzduch-vzduch, přes pumy a řízené střely až po jaderné pumy. Původní verze neměla kanon, ale verze E dostala modul s kanonem ráže 20 milimetrů.
V japonském letectvu byly nakonec F-4 Phantom II nahrazeny letouny 5. generace Lockheed MartinF-35A a F-35B Lightning II, jichž by mělo být celkem 147. Oproti starým Phantomům jsou pochopitelně nesrovnatelně vyspělejší, i když pomalejší. Jejich zásadní výhodou je vlastnost stealth a vyspělý radar AESA, stejně jako další senzory s možností vzájemného sdílení dat, což značně násobí možnosti letounů. Verze B je dokonce schopna startu z krátké dráhy a kolmého přistání, což jí umožní operovat z lodí třídy Izumo nebo odlehlých ostrovů.