NÁZOR: Jihokorejská armáda se aktuálně řadí k nejlépe vyzbrojeným na světě. O asijské zbraně je přitom velký zájem i ve světě, zejména pak v Evropě.
Jihokorejské ozbrojené síly existují již 75 let, a na přehlídce v Soulu (tedy hlavním městě Jižní Koreje), která byla největší za poslední desetiletí, bylo vidět, že se vyvinuly v opravdu moderní armádu. Jihokorejský zbrojní průmysl, jehož největším odběratelem je domácí armáda, v posledních letech doslova vzkvétá. Jeho zbraně se řadí mezi absolutní světovou špičku a je o ně zájem nejenom v Asii, ale třeba i v Evropě. Armáda se tedy má čím chlubit – navíc tím dává jasný signál Severní Koreji, co na ni v případě útoku čeká.
Silný tank a houfnice, i skvělé letadlo
Na přehlídce samozřejmě nemohla chybět asi nejznámější jihokorejská zbraň současnosti, a tou je tank K2 Black Panther s dělem ráže 120 milimetrů. Ve výzbroji je od roku 2014 a parametry se vyrovná (možná i v některých směrech předčí) většině západních tanků. I proto si ho za svůj hlavní tank budoucnosti kromě Jižní Koreje zvolilo Polsko, které jich nakoupí rovnou tisícovku. Většina jich přitom vznikne licenčně právě u našeho souseda, dovezeno jich bude minimum. K2 Black Panther se stal mimochodem i základem pro turecký tank Altay.
Předvedeny však byly i nejmodernější samohybné houfnice západní ráže 155 milimetrů, a to K9 Thunder, které jsou rovněž řazeny mezi jedny z nejvýkonnější pásových samohybných houfnic na světě. Se speciálním střelivem dokáží zasahovat cíle do vzdálenosti až 60 kilometrů. Korejcům se je navíc daří velmi úspěšně vyvážet, k velkým odběratelům patří opět Polsko, ale například i Indie, Finsko, Norsko a další země.
K horkým jihokorejským novinkám pak patří letoun 4,5. generace KAI KF-21 Boramae. Zatím jde ale stále o prototyp, sériová výroba začne nejspíše v roce 2025/6. Letoun má mnoho technologií srovnatelných s letadly generace páté, a dokáže používat většinu západních zbraní – od střel vzduch-vzduch až po přesně naváděné pumy. Tvarem je letoun dokonce stealth, ale o tuto vlastnost přichází, jakmile je vyzbrojen.
Jeho konstrukce totiž neumožňuje absence vnitřního prostoru na zbraně a musí být tedy standardně zavěšeny na venkovních nosnících. Jihokorejci se však netají ambicí udělat další verzi jako letoun generace páté, který už by tedy tímto „handicapem“ netrpěl. A dokonce s ním chtějí zaujmout zákazníky ve světě. Na rozdíl od Američanů by si nejspíše nekladli tak striktní podmínky, takže by mohl zavítat např. i do arabských zemí.
Raketomet a pokročilá protivzdušná obrana
Velku váhu pak přikládají jihokorejské ozbrojené síly i výzbroji v oblasti raket a protivzdušné či protiraketové obrany. Dobrým příkladem moderních raketometů je K239 Chunmoo schopný odpalovat rakety různých ráží, tedy od 131 do 400 milimetrů, a dokonce i řízenou taktickou střelu ráže 600 milimetrů s dosahem 290 km. Raketomety si opět pořídilo Polsko, ale například i Spojené arabské emiráty, a uvažuje o nich Norsko či Španělsko.
Vzhledem k hrozbě vyvolané balistickými raketami a řízenými střelami Severní Koreje se Jihokorejci silně zaměřují i na protivzdušnou obranu. Tu tvoří hned několik systémů – k nejznámějším patří americký MIM-104 Patriot účinný proti letadlům, řízeným střelám a balistickým raketám kratšího doletu – ale v zemi je rozmístěný i rovněž americký systém THAAD schopný zasahovat proti balistickým raketám nejen krátkého, ale i středního doletu.
Jihokorejský průmysl vedle toho vyrábí i vlastní systém s označeném KM-SAM. Vyvinut byl s pomocí Ruska a je založen na technologiích používaných v ruských systémem S-350 a S-400. Jde o zbraň středního dosahu se schopností detekovat cíle do vzdálenosti až 100 kilometrů a sestřelovat je do vzdálenosti 40 a výšky asi 15 kilometrů. Dokonce se ho již podařilo úspěšně vyvézt do Spojených arabských emirátů, a výrobce už plánuje modernizaci a prodloužení dosahu střel o rovných 50 %, tedy na 150 kilometrů.