Zesnulý kníže Karel Schwarzenberg patřil za svého života mezi významné české politiky, a část jeho agenty se týkala i bezpečnostních otázek – nejčastěji je řešil ve funkci ministra zahraničí, a později i coby místopředseda za vlády Petra Nečase, ačkoliv se jim nevyhnul ani v jiných fázích svého života. Některé z jeho názorů přitom nemusely být ve své době populární, patřil například mezi politiky upozorňující na nebezpečí plynoucí z Ruska a chtěl i větší bezpečnost.

2násobný ministr zahraničí

Velkou část svého života strávil Karel Schwarzenberg v emigraci v Rakousku, kde byl členem Rakouské lidové strany, a v 80. letech 20. století se údajně spekulovalo, že by mohl být i ministrem zahraničí. Po listopadu 1989 se však nakonec vrátil do Čech, kde se stal kancléřem prezidenta Václava Havla, a tedy jedním z jeho nejbližších spolupracovníků. A byl to i Václav Havel, kdo se snažil o vstup ČR do Severoatlantické aliance, což se nakonec povedlo v roce 1999.

Mnohem větší přímý vliv na bezpečnostní politiku však začal mít Schwarzenberg až jako aktivní politik, tedy především když se stal v roce 2007 ministrem zahraničí v Topolánkově vládě, a později byl ve stejné funkci i ve vládě Petra Nečase, kde zastával rovněž post 1. místopředsedy vlády. Významně se tak podílel na chodu české politiky, a to včetně té bezpečnostní.

iZdroj fotografie: David Sedlecký / Creative Commons / CC BY-SA

V době svého prvního ministrování měl podle Wikipedie v OSN hlasovat proti návrhům, aby se státy a mezinárodní organizace věnovaly dopadům munice využívající ochuzený uran. Jde o materiál používaný hlavně v protipancéřové munici, která pak mnohem lépe proniká pancířem. Není sice nijak silně radioaktivní, jak se někteří lidé domnívají, ale podle vědeckých studií je uran silně toxický. Protitankovou munici z ochuzeného uranu mají přesto například Spojené státy americké nebo Ruská federace, ale i řada dalších zemí.

Schwarzenberg podepsal smlouvu o radaru

Asi nejznámějším počinem Karla Schwarzenberga, který se přímo dotýkal bezpečnosti, byl v roce 2008 podpis smlouvy o umístění amerického radaru v Brdech, jak uvádí WashingtonPost. Američané tehdy chtěli posílit protiraketové schopnosti, pročež plánovali postavit v České republice radarovou stanici, a v Polsku zase umístit protistřely schopné ničit balistické rakety. Američané ale nakonec od plánu upustili, v České republice byl totiž záměr velmi nepopulární.

iZdroj fotografie: Public Domain

Pro radar byli tehdy spíše příznivci pravicových stran, kdežto ty levicové a hnutí „Ne základnám“ naopak vystupovaly proti. Na mezinárodní scéně se pak proti vyjadřovalo především Rusko, které argumentovalo hlavně možným narušením rovnováhy sil. A podle mnoha poznatků tajných služeb to bylo právě Rusko, které masivně podporovalo protesty proti umístění radaru, a již v té době vedlo na území Česka skrytou masivní informační kampaň.

Rusko může vyvolat válku

Na záměry Ruska a jeho militarismus Karel Schwarzenberg opakovaně upozorňoval a varoval. V roce 2017 mimochodem patřil do skupiny osobností, které poslaly dopis americkému prezidentu Donaldu Trumpovi, jak uvádí portál AtlanticCouncil – v tom ho varovali před ruským militarismem a falešnými sliby, které ruský prezident dával. Upozornili, že jakékoli ústupky považuje Vladimir Putin za slabost a bude v pokušení otestovat spojenectví NATO, načež se nebude zdráhat vstoupit do války, což se nakonec ukázalo v roce 2022 na Ukrajině.

Největší diktátoři dnešního světa: jsou krutí a nenávidění, ale mocní. Strach z nich mají „doma“ i ve světě, některé asi ani neznáte

Rusko pak nejspíše nepotěšil ani svým postojem k nezávislosti Kosova, kdy se mu navíc podařilo prosadit uznání jeho nezávislosti Českou republikou, proti čemuž Rusko jakožto tradiční spojenec Srbska dlouhodobě vystupuje. Kosovo dříve bylo součásti Srbska, ale tamní albánské obyvatelstvo toužilo po nezávislosti, což přerostlo v krvavý konflikt mezi kosovskými povstalci a srbskou armádou. Vše pak ukončil v roce 1999 až ozbrojený zásah NATO.

Boj proto kolonialismu byl krvavý

Wikipedie také připomíná, že Karel Schwarzenberg sdílel na své facebookové stránce příspěvek o počínání Ukrajinské povstalecké armády, tzv. banderovců, o nichž jsme již dříve napsali na ArmádnímZpravodaji „edukativní“ článek. Jejich činnost a údajné pokračování v ní je jedním z argumentů Ruska pro rozpoutání války na Ukrajině, a Schwarzenberg připustil, že banderovci vraždili Poláky a další národnosti. Zároveň ale připomněl, že nejde o výjimečný jev, a podobně se ve světě chovali i další osvobozenecká hnutí proti kolonialismu.

iZdroj fotografie: David Sedlecký / Creative Commons / CC BY-SA

Vyjadřoval se ale například i k problémům mezi Izraelem a Palestinou, a ačkoliv patřil k silným zastáncům spojenectví mezi ČR a Izraelem, byl vůči židovské zemi v některých ohledech i kritický. Chybou bylo podle něj třeba udržování okupačního režimu vůči Palestincům nebo bourání jejich domů a další kroky, což ve svém důsledku vedlo k terorismu. Jako jedinou možnost k míru viděl rovnoprávnou dohodu mezi Izraelci a Palestinci.

Jevgenij Prigožin: ohlédnutí za brutálním „vojevůdcem“, který dokázal velké věci a s Putinovým posvěcením páchal nezměrné zlo

Za svou činnost dostal Karel Schwarzenberg řadu ocenění a vyznamenání, i když se nejednalo přímo o ocenění vojenská. Tím nejznámějším je nejvyšší české vyznamenání, tedy Řád Bílého lva, který dostal 28. října 2023. Obdržel ale např. i Velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo nebo Velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky. K tomu byl i Nositel Velkokříže a čestný a oddaný rytíř Suverénního Řádu maltézských rytířů, a řady dalších.