Jedním z nejrozšířenějších obrněných vozidel vojenské historie jsou legendární americké pásové transportéry M113. Ačkoliv je jejich konstrukce stará již přes 60 let, ve vysokých počtech se účastnily třeba války ve Vietnamu (1955 až 1975), a dodnes je lze stále najít ve výzbroji mnoha armád, v nichž mají nezastupitelnou úlohu a stále se aktivně účastní bojů (ano, obdobných je ve světě více). Vojáci si na nich přitom cení univerzálnost a spolehlivost, i když na druhou stranu vědí, že je nedokáží ochránit proti silnějším zbraním.

Transportérů M113 vzniklo mnoho

Vývoj legendárního transportéru M113 začal na konci 50. let 20. století a do výzbroje americké armády byl přijat v roce 1961, uvádí MilitaryToday. Vyráběn byl přes 40 let a za tu dobu jich z montážních linek sjelo neuvěřitelných 85 000 kusů. A i když už je dnes považovaný za zastaralý, zůstává ve výzbroji mnoha armád. A to i proto, že se transportér dočkal mnoha modifikací, zejména pokud se jednalo o zvýšení jeho nepříliš dobré odolnosti a výzbroje.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creative Commons / CC BY

Největší slabinou M113 se ukázal jeho hliníkový pancíř. Díky němu je to sice vozidlo lehké, vždyť jeho hmotnost se pohybuje kolem 14 tun, ale ochranu poskytuje pouze proti palbě z ručních zbraní, a také proti střepinám. Modernizované verze jsou vpředu odolné proti zbraním do ráže 14,5 mm, a ochranu lze vylepšit třeba reaktivním pancéřováním. K přímému boji se nicméně M113 příliš nehodí, ačkoliv některé armády je tak nasazovat mohou, když není zbytí.

Třeba Ukrajina je potom dle Defence-Blog kupuje i repasované, což by nejspíše dávalo v případě otevřené války smysl každé armádě. Ostatně proč se zbavovat techniky, pokud jí je všeobecný nedostatek, když lze starší nebo poškozenou opravit a „recyklovat“? Výroba nové bývá zpravidla zdlouhavější proces, a aktuálně jsou navíc mnohé zbrojovky vytížené na několik let dopředu. Vedle toho mohou transportéry M113 posloužit k přepravě raněných osob a materiálu, což podtrhuje jejich univerzálnost a v mnoha případech i nezastupitelnost.

Spolehlivé vozidlo pro početný výsadek

Velkou předností M113 je jeho univerzálnost a spolehlivost, a uvnitř je kromě osádky místo pro 11 vojáků, uvádí MilIn. Třeba ve výzbroji SSSR (dnes Ruska) by mohl být jeho ekvivalentem o pár let mladší MT-LB, jehož sjelo dle WeaponSystmes z linek přes 55 000. Rovněž je pásový a jeho ochrana je velmi podobná, resp. proti zbraním do ráže 14 mm zepředu a v poloviční hodnotě po stranách. Taktéž se navíc dočkal opravdu mnoha modifikací.

Video: 1 proti 3, jediný americký M2 Bradley dokázal zničit 3 ruské MT-LB, což je ukázka přesily moderní zbraně

Ten americký má pak výhodu ve vyšší rychlosti, tedy 66 km/h oproti 61 km/h u MT-LB, a také má uvnitř o něco více místa. Na druhou stranu, modernizované M113 s vyšší ochranou již nebývají obojživelné, kdežto sovětský transportér plavat zvládá. To je pak ale otázkou, v jaké situaci je technika nasazena, a rozvážní velitelé ji jistě (snad) dokáží nasazovat dle potřeby.

Transportér M113 bývá většinou vyzbrojený, nejčastěji přitom kulometem ráže 12,7 milimetrů, ale může na něm být také třeba granátomet či protitanková řízená střela. Vedle toho existují úpravy s minomety nebo různými děly, a jak jsem již nastiňoval, poslouží i jako zdravotnické evakuační vozidlo, případně i jako velitelské. Takže i když jsou tyto transportéry v mnoha armádách postupně vyřazované, lze předpokládat, že ve světě ještě budou řadu let sloužit.