Mnozí experti již delší dobu upozorňují, že by Rusko mohlo do několika let pomýšlet na nějaký útok na členskou zemi NATO. Jestli je to reálné, je samozřejmě velikou otázkou, ale v případě takového scénáře by se střetlo s početnou vzdušnou silou zemí aliance. Z toho nejlepšího může proti ní ruské letectvo nasadit 20 letadel 5. generace Suchoj Su-57 Felon, jichž by mohlo mít do roku 2028 alespoň o 50 více, ale ani to by mu zdaleka nestačilo.

Su-57 je dobrý, ale v nízkých počtech

Ruský letoun Suchoj Su-57 je bezesporu schopný a může nést i úctyhodnou výzbroj. Ve vnitřních šachtách může mít třeba 4 moderní střely vzduch-vzduch R-77M, uvádí Airforce-Technology, které mají dosah až 193 km. Pohání ho přitom dvojice motorů, s nimiž může dosahovat max. rychlosti přes Mach 2, a vyznačuje se i velmi dobrou manévrovatelností. Jako letoun 5. generace má Su-57 i stealth, ale ta je podle všeho slabá. Ovšem ani tak ho nelze podceňovat.

iZdroj fotografie: Anna Zvereva / Creative Commons / CC BY

V případě, že by se ruské letectvo chtělo postavit síle NATO, nejspíše by tvrdě narazilo. Po vstupu Finska do Severoatlantické aliance je délka hranice s Ruskem téměř 3 tisíce kilometrů, a několik desítek letadel páté generace jako Su-57 znamená doslova jenom kapku v moři. I kdyby nadělaly škody, kvantitativně jich zkrátka není pro takové rozpětí dostatek. Země NATO navíc vzdušnou hranici hlídají a proti moderním ruským letadlům mají mnohonásobnou přesilu, a to nejspíše i v mnohem vyšší kvalitě samotných letounů.

Na počty moderních letadel Rusko prohrává

Hlavní roli by hrály v obraně zemí NATO letouny AWACS, tedy třeba Boeing E-3 Sentry, který má radar s dosahem 375 km, uvádí Military, a data přenáší letectvu nebo protivzdušné obraně. Podobné má sice i Rusko, ale ne tak výkonné. V samotné letecké síle má pak NATO obrovskou přesilu – jenom Amerika disponuje 186 letouny F-22 Raptor, uvádí Wikipedia, a všechny země mají dohromady stovky letadel F-35, přičemž budou jejich počty stoupat – třeba malé Finsko jich bude mít 64. Vedle toho má NATO i mnoho letounů 4. generace.

Ty má sice i Rusko, například 120 kusů Suchoj Su-35 nebo 150 kusů Suchoj Su-34, případně třeba MiG-35, stojí na Wikipedii, ale i ty kvalitativně za protějšky v zemích NATO zaostávají. Samozřejmě má největší země světa ve výzbroji ještě stovky dalších letounů, ale nejsem si jistý, že je vůbec má smysl v tomto, byť velice skromném srovnání, zmiňovat. Většina by jich totiž nejspíše ani nepřeletěla hranice, natož aby dokázala napáchat nějaké škody.

„Tankisty cvičíme k boji proti tankům NATO,“ ujišťuje a uklidňuje Rusko. Na vývoj války na Ukrajině to ale nemusí mít žádný vliv

Problémem by také byla pro ruské letectvo protivzdušná obrana, i když například výše zmiňovanou finskou hranici by asi celou ochránit nedokázala. Systémy jako MIM-104 Patriot, NASAMS a další by spojenecké země nejspíše přesunuly do Pobaltí, Polska a Rumunska. Navíc vzhledem k nízké úrovni stealth u letounů Su-57 lze předpokládat, že by je radary nakonec včas dokázaly zaměřit. Ty by potom musely unikat obvykle dvojici odpálených střel, což není snadné.