Klouzavé pumy mohou zasahovat cíle na dlouhé vzdálenosti, a díky navádění i relativně přesně. Neplatí to ovšem pro některé ruské alternativy.
Německý systém IRIS-T patří mezi nejschopnější zbraně k ochraně vzdušného prostoru, a když se ho nepříteli podaří lokalizovat, je pochopitelným cílem. Jeho vyřazení může totiž ochromit protivzdušnou obranu ve větší oblasti, a rozhodně není snadné ho nahradit. Na druhou stranu, ne každý útok na odhalené postavení IRIS-T musí být úspěšný, jak ukazuje video pod článkem, a naopak může poukazovat i na nespolehlivost některých zbraní. Informoval o tom Julian Röpcke, který dění na Ukrajině dlouhodobě sleduje, na svém Twitteru, a zveřejnil video (níže).
Zničení radaru IRIS-T de facto oslepí
Video níže má konkrétně ukazovat údajné zničení radarové stanice systému IRIS-T ruskou klouzavou pumou. Na záběrech je na počátku ona radarová stanice vidět, a jelikož se její anténa otáčí, nejde o atrapu, jako když se podařilo přechytračit kamikadze drony ZALA Lancet (tak sofistikované zkrátka nebývají). Na videu jsou potom vidět další části systému IRIS-T, nejspíše odpalovací vozidla, a krátce na to lze pozorovat samotný útok na radar. Do sítě s odpalovacími vozidly lze přitom zapojit více typů radarů, vysvětluje MilitaryToday.
Použita k němu byla klouzavá puma, což je puma s plochami, které jí umožňují klouzavý let, a stejně tak ji řídit, vysvětluje Wikipedia. Tato bomba tedy nepadá přímo dolů, ale často může uletět ještě desítky kilometrů. Ovšem i pohled na světlý porost v jednom rohu křižovatky a porovnání původního umístění radaru a místa výbuchu ukazuje, že se ruská puma jednoznačně netrefila, ačkoliv jsou záběry z útoku z velké dálky a bez detailů.
Ruské klouzavé pumy nejsou tak přesné
Důvodů, proč ruská bomba místo netrefila, může být vícero. Nejčastěji disponuje satelitním naváděním, což v případě Ruska pravděpodobně znamená jeho systém GLONASS – zadané souřadnice přitom mohly být nepřesné, případně se jednalo o nějakou chybu. Na klouzavé pak nejčastěji přeměňuje staré gravitační letecké pumy s modulem UMPK. PopularMechanics uvádí, že Ukrajina odhaduje na základě zkušeností jejich přesnost na 15 až 20 metrů, což není moc, a navíc mají pevné ocasní plochy, což jejich řízení podstatně ztěžuje.
Kdyby se ovšem radar zasáhnout podařilo, byla by to veliká ztráta, protože ho systém nutně potřebuje a podobných radarů je omezené množství. ArmyRecognition uvádí, že střely z IRIS-T mají sice infračervené navádění, ale radary slouží zejména k odhalení a lokalizaci cíle. Ty potom mohou být zničeny až na 40 km do dálky a 20 km do výšky. IRIS-T je účinný proti letadlům, vrtulníkům, větším dronům a řízeným střelám, ale nezvládá balistické rakety.
Russland hat eines von nur drei bislang gelieferten IRIS-T-Systemen aus Deutschland, 25 km hinter der Front in der Region Cherson, mit einer von einem Jet abgeworfenen gelenkten Gleitbombe angegriffen und dabei die Radar-Einheit vermutlich beschädigt.
pic.twitter.com/jKoniA2ISa— Julian Röpcke🇺🇦 (@JulianRoepcke) December 29, 2023
Údajné zničení radaru systému IRIS-T