Řízené střely umožňují zasahovat cíle na dlouhé vzdálenosti, zatímco letouny zůstávají v bezpečí mimo dosah protivzdušné obrany. A to až na neuvěřitelnou vzdálenost.
Bombardéry ani bojová letadla už v dnešní době nemohou jen tak přiletět nad oblast chráněnou moderní protivzdušnou obranou a svrhávat běžné gravitační pumy. Riziko, že je sestřelí, je totiž neúměrně vysoké. Řešením se však ukázaly klouzavé pumy, ale hlavně řízené střely s dosahem stovek, a někdy i přes 1 000 km. Americké letectvo používá střelu AGM-158 JASSM, jejíž nejpokročilejší verze s dlouhým dosahem je označována jako AGM-158B-2.
Dosah střely AGM-158 se postupně zvyšoval
Výrobu střely JASSM zahájila společnost Lockheed Martin v roce 1998, a plně funkční a zařazená do výzbroje byla o 5 let později, uvádí MissileThreat. Tato první verze měla dolet 370 kilometrů a poháněl ji proudový motor, a teprve v roce 2014 se do výzbroje dostala verze označovaná jako JASSM-ER z turboventilátorovým motorem, jejíž dosah je 1 000 kilometrů. Poslední verze AGM-158B-2 má pak dosah dokonce 1 900 kilometrů.
Výhodou střely AGM-158 je její drak, protože má malý radarový odraz, a je tedy vhodná k prorážení nepřátelské protivzdušné obrany, jejíž systémy by měly mít problém ji zaměřit. Na rozdíl od jiných podobných zbraní se střela pohybuje i ve vyšších výškách, takže se nemaskuje přízemním letem, což jí umožňuje dlouhý dolet. Vybavena je inerciálním a satelitním naváděním a infračerveným hledačem, a její přesnost je udávána na 3 metry.
Hmotnost nové hlavice je 2násobná
Nejnovější verze AGM-158B-2 je těžká 2 300 kilogramů a má hlavici o hmotnosti 930 kilogramů, což je dvojnásobek předchozích verzí, uvádí Wikipedia. Odpalovat ji lze z bombardérů Northrop Grumman B-2 Spirit, a dle všeho i z McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle. Je však pravděpodobné, že ji budou moci nosit i další letouny. Pohybovat by se měla vysokou podzvukovou rychlostí, ale přesná hodnota není uváděna.
Server Twz uvádí, že je ve vývoji také nová varianta označovaná jako AGM-158B-3. Ta by měla mít upravené navádění o GPS s M-kódem, což by jí mělo zajistit přesnost i v oblastech s vysokým rušením. Vzhledem k tomu, že Amerika a její spojenci mají napjaté vztahy s Ruskem nebo Čínou, tedy zeměmi s vyspělou protivzdušnou obranou, lze předpokládat, že bude mít vývoj střel prioritu. Jsou totiž jednou z mála možností, jak v případě válečného konfliktu zasahovat cenné a odolné cíle hluboko na území nepřítele.