Při boji v zákopech se může nepřítel ukrývat téměř kdekoliv, a je-li konkrétně ukrytý v bunkrech, je obtížné ho zlikvidovat. Jednou z metod může být použití granátů, ale ty nemusí být dostatečně silné ani účinné. Vojáci se proto někdy snaží improvizovat a mnohdy se mohou uchýlit i k použití zbraní, které nebyly k něčemu takovému určeny, např. protitankových min. A ukazuje se, že takové netradiční použití nemusí být vůbec špatný nápad.

Minu TM-62 lze vhodit větracím otvorem

Operaci z čištění zákopů můžete vidět na videu, které pochází z kamery na helmě jednoho z vojáků, a které je níže pod článkem. Ukazuje skupinu vojáků snažících se rychle obsadit zákop, jehož mnohé části jsou překryté, a není tedy jasné, kde všude se mohou jejich nepřátelé schovávat. Když přitom najdou bunkr, použijí protitankovou minu TM-62, uvádí MilIn, jíž vhodí do otvoru vypadajícího jako ventilační, kde po několika sekundách exploduje.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyj)

Výbuch miny narušil střechu bunkru tak, že v ní vznikly otvory. Voják s kamerou pak začal do těchto otvorů střílet útočnou puškou AK-74 s tlumičem, pravděpodobně aby případné nepřátele udržel přikrčené, a použil i granát. Později vhodil do bunkru ještě další protitankovou minu a definitivně ho rozbil. Exploze byla velice silná, zemina létala po výbuchu daleko. Útočníci si evidentně byli nebezpečí vědomi, protože se vždy pečlivě schovávali.

Protitanková mina TM-62 má 7,5 kg výbušnin

Síla miny sestrojené tak, aby si poradila i s tankovým pancířem, může být důvod, proč si ji vojáci zvolili. Military-History uvádí, že obsahuje 7,5 kilogramů trhaviny, přičemž je její celková hmotnost 9,5 kilogramů. Aby došlo k jejímu odpálení, je potřeba tlaku předmětu o hmotnosti minimálně 150 kilogramů. S tím se útočníci vypořádali za pomoci malého kousku trhaviny a zápalné šňůry, což stačilo na minu připevnit lepicí páskou.

Video: 6 pušek AK-74 připevněných k sobě má fungovat jako náhražka protiletadlové obrany, i tak ukrajinská armáda improvizuje

Co se týče použité útočné pušky AK-74, jedná se o původně hlavní zbraň sovětské armády, která je v současnosti používána v postsovětských (ale i mnoha dalších) státech. Wikipedia udává, že vstoupila do služby již v roce 1974 a existují i její modernizované varianty. Nabíjena je do ní munice 5,45×39 milimetrů, nejčastěji přitom pomocí zásobníku na 30 ran. Efektivní dostřel AK-74 je až 500 metrů a kadence až 650 ran za minutu, i když v zákopech se běžně bojuje na krátkou vzdálenost a vojáci tak používají jednotlivé rány.