Když se v 50. letech začalo lidstvo zaměřovat na dobytí vesmíru, NASA si nechala vyrobit speciální experimentální X-15. Ten k tomuto snažení významně přispěl.
Nejrychlejším člověkem ovládaným tryskovým letounem je SR-71 Blackbird, který v roce 1976 překonal rychlostí hranici mach 3,29 (v přepočtu 3 529,6 km / h). V rámci skupiny tryskových letounů mu konkuruje pouze jeho špionážní verze A-12, která dle dostupných informací údajně dosahovala až rychlosti mach 3,31. Nicméně oficiálně v dokumentech kvůli utajení nikdy nefigurovala. Oba letouny však hravě do kapsy strčí raketově poháněný North American X-15.
Raketově poháněný rekordman X-15
Letoun North American X-15 absolvoval první let 8. června roku 1959, přičemž počátkem 60. let 20. století dosáhl hned několika rekordů. Jednalo se o experimentální raketový letoun, který byl vyvinutý speciálně pro NASA, a jenž významnou měrou přispěl ke snaze dobít vesmír. Celkem byly ovšem vyrobeny pouze 3 kusy tohoto letounu. North American X-15 byl posléze vyřazen v prosinci roku 1970. Začátkem šedesátých let dosáhl X-15 rychlostního rekordu, který nebyl doposud překonán.
Avizovaný rekord činí dosažení rychlosti mach 6,72, tedy neuvěřitelných 7 273 km/h. X-15 nicméně překonával i výškové rekordy. Ve dvou případech se dokonce dostal do vyšších výšek, než je v současné době oficiálně evidovaná hranice vesmíru (výška 100 kilometrů). V 60. letech ovšem hranici vesmíru překonával běžně. Tehdy byla totiž určená na 80 kilometrů. Každý pilot, který ji překonal, poté získal odznak astronauta. Mezi 13 piloty, kteří tohoto odznaku dosáhli, byl i Neil Armstrong.
Významný milník při dobývání vesmíru
K nevýhodám letounu X-15 patří kupříkladu jeho neschopnost startovat přímo ze země. Dělo se tak z důvodu rychlé spotřeby paliva. Pro testování experimentálních technologií a materiálů, potažmo šířeji pro překonávání rychlostních a výškových rekordů, musel být do vzduchu vynesen letounem B-52. Ten jej z pravidla vynesl do výšky 13,5 km a v rychlosti 800 km / h dolšo k jeho odpojení od North American X-15. X-15 následně mohl provádět potřebná testování. Zásobu paliva měl však na pouhé 2 minuty.
Konstrukční řešení letounu přispělo k následné výrobě rozličných konstrukcí letadel a kosmických lodí. X-15 je první letoun, při jehož konstruování byly použité slitiny, jež mu umožňovaly vydržet vstup zpět do atmosféry Země. Jako první rovněž využíval malé trysky, které se nyní používají k polohování vesmírných plavidel. Letoun X-15 disponoval mj. i prvním tlakovým oblekem, který úspěšně fungoval v podmínkách ve vesmíru.