Dělostřelectvo má ve válečných konfliktech stále velmi silné slovo, a pokud létají jeho projekty daleko a ještě zasahují přesně, je ještě o to významnější.
Ačkoliv mnozí teoretikové předvídali dělostřelectvu ústup z jeho slávy, ukazuje se, že jde stále o jeden z rozhodujících prostředků. Bojiště totiž může zasypat přívalem palby, přičemž moderní dělostřelecké systémy stále častěji využívají sofistikované střelivo s dlouhým dosahem a přesným naváděním, kdy stačí ke zničení vzdáleného cíle jediná rána. Schopnosti dělostřelectva by měla v budoucnu zvýšit doslova fenomenální munice s extrémním dosahem a nepřekonatelným – a hlavně nerušitelným – přesným naváděním.
Dosah nové munice bude přes 70 km
Jakým způsobem bude nová přesná munice dalekého dosahu vyvíjená v Americe a Kanadě vypadat a fungovat, je dosud velikým tajemstvím. ArmyRecognition uvádí, že ze starších typů dělostřeleckých hlavní ráže 155 mm a délky 39 ráží by měla zasahovat cíle do vzdálenosti až 65 kilometrů, a pokud ji dělostřelci nabíjí do moderního děla s hlavní o délce 52 ráží, bude její dosah větší než 70 km. Munice by měla být k dispozici nejspíše kolem roku 2029.
Druhou výhodou munice by pak mělo být její navádění, byť není jasné, jakého bude typu. Přesně naváděná munice M982 Excalibur, která je dnes používána, je naváděna prostřednictvím GPS, uvádí Wikipedia, což jí ale neumožňuje zasahovat pohyblivé cíle, ačkoliv nový typ by to dokázat měl. V praxi se také ukázalo, že pokud nepřítel zvládá dokonale rušit signál GPS, ztrácí drahý M982 Excalibur přesnost a de facto je k ničemu. Nové projektily by však měly být schopné fungovat i v oblastech, v nichž bude signál GPS nedostupný.
Laserové navádění je těžkopádné
Zasahovat pohyblivé cíle umí dnes třeba přesně naváděná ruská munice Krasnopol. Roe uvádí, že potřebuje k navádění laserové označení cíle, který se nesmí pohybovat rychlostí vyšší než 36 km/h. V případě využití laserového navádění by dělostřelci museli zajistit označení cíle laserem např. z dronu, což je sice možné, ovšem docela těžkopádné. Není tedy vyloučeno, že konstruktéři použijí nějaký jiný typ navádění, třeba infračervené nebo radarové.
Zrovna ruský Krasnopol však nemůže být příliš vzorem, neboť je jeho dosah pouhých 20 km, kdežto u Excaliburu je to podle délky hlavně i více než 50 km. Dosahuje toho schopností klouzat po dosažení vrcholu balistické křivky. Není ale jasné, zda by to stačilo i na vzdálenost 70 km. Lze tedy spekulovat např. o tom, že bude mít nový typ munice i pomocný raketový pohon, aby se zvýšil její dosah. Na druhou stranu to může znamenat snížení hmotnosti explozivní náplně a tedy menší ničivou sílu, což může být kompenzováno přesností.