Bojová vozidla Bradley jsou velice schopná a zejména ve větším počtu mohou rivalovi ukázat, že by nebyla snadnou překážkou.
Severoatlantická aliance v posledních letech posiluje vojenské kapacity na východní hranici, což je reakce na ruskou agresi a stálé výhrůžky vůči některým západním zemím. Hlavně v pobaltských zemích, Polsku, Rumunsku, ale i dalších členských státech NATO, se proto střídají jednotky z mnoha zemí. Když se v nich přitom objeví najednou stovka bojových vozidel M2A3 a M3A3 Bradley, jde o velikou sílu, kterou by mohlo Rusko vnímat jako provokaci.
Jsou to podobná, avšak odlišná vozidla
Na první pohled vypadají americká bojová vozidla M2A3 a M3A3 Bradley stejně, ale bližší pohled ukazuje, že jsou odlišná. ArmyRecognition uvádí, že M2A3 je BVP, zatímco M3A3 je označováno jako bojové vozidlo kavalerie – první z nich je primárně určeno k výsadku pěchotního oddílu a jeho podpoře, druhé pak k průzkumným a bojovým operacím. Obě jsou velmi multifunkční a mohou vést boj proti pěchotě, jiným obrněným vozidlům i proti tankům.
Výzbroj obou vozidel je pak shodná – v otočné věži mají rychlopalný kanon ráže 25 milimetrů M242 Bushmaster. K boji proti tankům mohou zase použít dvouhlavňový odpalovač protitankových řízených střel BGM-71 TOW. Vozidlo M3A3 má však oproti M2A3 větší zásobu munice jak pro kanon, tak pro odpalovač střel, uvádí Wikipedia. Například počet vezených raket TOW je celkem 12, vozidlo tak může vést palbu déle a zůstat v boji.
Průzkumná verze neveze výsadek, ale munici
Zásadním rozdílem mezi oběma vozidly je také počet osob vezených na palubě – obě mají tříčlennou osádku, nicméně Twz uvádí, že M2A3 určený k převozu pěchotního výsadku má v zadním prostoru místo pro 6 (a někdy 7) plně vyzbrojených vojáků, kdežto bojové vozidlo kavalerie naopak veze v zadní části jenom 2 průzkumníky – zbylé místo je využito pro větší zásobu munice. Oba typy vozidel by měly být odolné proti střelám ráže 30 mm, jejich ochrana ale záleží např. i na tom, zda je na nich nainstalovaný přídavný reaktivní pancíř.
Posilování jednotek NATO u východní hranice je intenzivní, aliance má k dispozici více sil než Rusko, ovšem nikoliv přímo na hranici – jsou pouze připraveny zasáhnout a mnohé z nich by se musely na východ dopravit. Základem obrany jsou tzv. bojová úkolová uskupení umístěná v 8 členských zemích NATO na východě Evropy, posily jsou pak k dispozici např. v Německu. Severoatlantická aliance také v posledních letech značně zintenzivnila výcvik – uskutečnila třeba největší vojenské cvičení od dob studené války.