Dosáhnout hypersonické rychlosti je technologicky možné, ale vyžaduje to mnoho paliva nebo účinnější motory, což se nejspíše podařilo.
Hypersonická rychlost (tady nad Mach 5) je v současnosti jakousi modlou konstruktérů, jelikož mají být hypersonické zbraně nezachytitelné protivzdušnou obranou. To sice není tak docela pravda, ale přesto by přinesla mnoho nových možností, takže se jí vědci snaží dosáhnout snáze než nyní – pomoci by jim s tím mohl takzvaný duální náporový motor.
Vyšší rychlost chce více paliva; o dost více
Jedním z mnoha problému hypersonické rychlosti je, že je pro její dosažení zapotřebí mnoho energie, což znamená velkou spotřebu paliva. Hypersonicky letící střely – nebo spíše v budoucnu letadla – by tak byla omezena velikostí palivových nádrží, i když nejen jimi, a měla by relativně krátký dosah. Ve srovnání s tradičními motory má však duální nebo také dvourežimový náporový motor generovat větší energii z výrazně menšího množství paliva, uvádí TheDefensePost.
Technologie duálního náporového motoru společnosti GE Aerospace umožňuje ve srovnání s předchozími demonstrátory hypersonické technologie trojnásobný nárůst proudění vzduchu, uvádí Defence-Blog. Jak toho bylo dosaženo, je samozřejmě konstrukční tajemství a bude to vyžadovat celou škálu testů. Ale pokud vše dopadne dobře, může být motor pravděpodobně jednou z revolucí v oblasti letectví pro příští desetiletí.
Technologie by posunula letadla i střely
Společnost GE Aerospace na internetových stránkách uvádí, že by její motor mohl být používaný víceúčelovými letadly a umožnit jim větší dolet za vysokých rychlostí. Nejspíše má v první fázi na mysli vojenská letadla, neboť ta jsou na podobných technologiích postavena – využití motoru si však lze představit i při konstrukci řízených střel, a do budoucna také v oblasti dopravního letectva – mnozí konstruktéři sní o alespoň nadzvukových dopravních letadlech.
Byla by ovšem chyba se domnívat, že jenom díky úspěšné konstrukci motoru by začala letadla najednou létat vysokými nadzvukovými nebo dokonce hypersonickými rychlostmi. Motor je totiž jenom jednou z podmínek, neboť vysoké rychlosti vyžadují vyřešit i další problémy. Třeba nejrychlejší vyráběný letoun historie, Lockheed SR-71 Blackbird, měl kvůli teplu vznikajícím při letu rychlostí až Mach 3,3 trup z velké části z drahého titanu, uvádí Wikipedia. Ale použít extrémně drahé materiály u běžných letadel by bylo ekonomicky nesmyslné.