Hlídkování za pomoci letadel poblíž hranic soupeřů je formou provokace, průzkumu i ukazování svalů. Druhá strana na to obvykle musí reagovat.
Jestliže se chtějí soupeřící státy či jiné „útvary“ pošťuchovat, velice často k tomu užívají letectva. Stačí jenom poslat letadlo do blízkosti vzdušného prostoru soupeře, což u něj spustí poplach a bude muset reagovat. Takovéto akce běžně končí vzájemným vyprovázením a nejspíše za nimi nelze hledat nic významnějšího, i když třeba umožňují otestovat reakční dobu soupeře. Většinou jde ale jenom o udržování napětí a ukazování svalů.
Ke střetu obvykle vůbec nedochází
Jednou z klasických situací bývají akce ruských letadel poblíž hranic států NATO. Jsou přitom na téměř každodenním pořádku, a vzhledem k napětí, jaké mezi oběma stranami panuje, je třeba na ně reagovat. Rusové mohou poslat celou škálu letadel, i když zvolit například Mikoyan MiG-29K Fulcrun-D je docela nezvyklé. Na takovou provokaci mohou zareagovat třeba německé letouny Eurofighter Typhoon umístěné v Lotyšsku, uvádí Defence-Blog.
Když ruský letoun zůstane v mezinárodním prostoru a nepřekročí hranice vzdušného prostoru, nic se nestane. Hlídka záchytných letounů ho jenom bude sledovat až do doby, než se zase vzdálí. Ruský letoun má v té době šanci zjistit, jak hlídkové letouny NATO reagují, ale na druhou stranu i takovýto poplach je dobré cvičení a druhé straně pomáhá zlepšovat své schopnosti. Střílet je nicméně poslední možností, vysílány jsou hlavně výzvy rádiem.
MiG-29K vzlétá hlavně z „letadlovky“
Jak by dopadl střet jednoho MiG-29K s dvojicí Eurofighterů, se velice obtížně posuzuje, i když německé letouny létají ve dvojici a jsou novější. Wikipedia uvádí, že první vstoupily do služby v roce 2003, a naopak MiG-29K je ještě z dob SSSR, přičemž je určen hlavně pro operace z paluby letadlové lodě, ale může startovat i z letiště, uvádí MilitaryFactory. Oba typy letounů mají dva motory, jsou vysoce manévrovatelné a dosahují rychlost přes Mach 2.
Vzájemný střet by rozhodly nejspíše kvality pilotů a nesená výzbroj, protože oba mohou mít oba stroje celou škálu zbraní. Ve prospěch Eurofighteru mluví fakt, že nejnovější verze má moderní radar typu AESA, o čemž si může MiG-29 nechat zdát. Lze tedy předpokládat, že by se pilot Eurofighteru snažil takové výhody využít a vypálit třeba nejmodernější západní střelu vzduch-vzduch MBDA Meteor s doletem až 200 kilometrů.