Následky jaderného konfliktu nechtěl SSSR podcenit, tak se na něj připravil i s pomocí speciálně chráněných vozidel, kterých nakonec vzniklo jenom několik.
Sovětský svaz se za studené války připravoval na možný jaderný konflikt se západním světem, což vyžadovalo, aby mohli i velitelé do bojové oblasti. V tomto případě potřebovali nejen ochranu před různými útoky, ale i radioaktivitou nebo účinky dalších zbraní hromadného ničení. S Sovětském svazu proto vzniklo speciální obrněné vozidlo s vysokou ochranou založené na tankovém podvozku a označované jako Ladoga, které se proslavilo v Černobylu.
Speciální vozidlo na podvozku T-80
Požadavek na speciální velitelské, štábní a průzkumné vozidlo s vysokou ochranou schopné operovat v oblasti zamořené jadernými, chemickými nebo biologickými zbraněmi vznesla sovětská armáda na konci 70. let 20. století. K jeho konstrukci byl nakonec použit podvozek tehdy nejlepšího sovětského tanku, a sice T-80, uvádí ArmyRecognition. Z toho důvodu byla vozidla označována i jako tanky soudného dne a vzniklo jich max. 5 – jedná se tedy o naprostý unikát a v současnosti spíše o rarita vhodnou do muzea.
Do they send Ladoga in Ukraine?
Ladoga – superiorly protected vehicle, created in 80-s on the T-80 chassis, this remarkable vehicle was designed to be used in case of 3world war by officials and specialists. pic.twitter.com/B8AWG6H6U5— 𝔗𝔥𝔢 𝕯𝔢𝔞𝔡 𝕯𝔦𝔰𝔱𝔯𝔦𝔠𝔱△ 🇬🇪🇺🇦🇺🇲🇬🇷 (@TheDeadDistrict) March 27, 2024
Ladoga se nakonec dočkala nasazení po havárii v jaderné elektrárně Černobyl, uvádí Defence-Ua. Osádka tam s její pomocí prováděla různá měření v kontaminované zóně, přičemž vozidlo prokázalo svou vysokou míru odolnosti. Ovšem i přesto měla být všechna vozidla v 90. letech 20. století stažena z aktivní služby, z nichž mohla alespoň některá skončit ve skladu nebo v muzeu. Každopádně používání vozidla Ladoga třeba v klasické bojové zóně lze označit za nesmysl a jednoznačné plýtvání zdroji, i když jde o starou techniku.
Místo pro 4 důstojníky, kteří by řídili operace
Wikipedia uvádí, že má tank soudného dne stejné pásy, odpružení a plynovou turbínu jako tank T-80U. I proto disponuje poměrně solidní rychlostí 70 km/h, a to při hmotnosti 42 tun. Rozdělen j přitom na dvě části – v té první je prostor pro dvoučlennou osádku, zatímco v druhé prostor pro čtyři cestující. Ve válečné situaci by se pravděpodobně jednalo o nějaké vysoce postavené důstojníky, případně specialisty. Z vozidla by mohli provádět průzkum nebo řídit jednotky v kontaminované oblasti, ale sami zůstat chráněni.
Sovětská armáda testovala vozidla v různých prostředích – od pouští až po vysoké hory. Není sice přesně jasné, jak vysokou míru ochrany nástavba na podvozku tanku poskytovala, ale z hmotnosti lze odvodit, že určitě větší než třeba obrněný transportér. Velitelé měli k dispozici i účinný systém podpory života včetně klimatizace, pohodlných sedadel, individuální osvětlení pracovního místa, stožár s pozorovací kamerou a další specializované vybavení.