Informace o západních tancích z první ruky jsou pro Rusy velice zajímavé a v mnohém přínosné, ale kopírovat je by pro ne bylo asi obtížné.
Vlastnictví protivníkovy techniky je pro armádní techniky vždy vítaná příležitost se něco naučit. Třeba u tanků minimálně to, jak proti nim bojovat, protože má každý nějakou slabinu, kterou lze odhalit při detailní prohlídce. Zanedbatelné však není ani zjištění dalších vlastností nebo pokus o zkopírování některých technologií a funkčních řešení. Třeba pro ruskou armádu jsou takovou příležitostí tanky M1 Abrams nebo Leopard 2.
Zjistit lze slabiny i použitelné technologie
Tanky Abrams a Leopard 2 jsou v zemích NATO nejpočetnější a v případě konfliktu by jim Rusko chtě nechtě muselo čelit. Velmi by mu proto pomohlo, kdyby je dokázalo získat, a to nejlépe v modernějších verzích. S německým tankem by navíc mělo k dispozici i moderní munici, jakou je programovatelný projektil DM11, uvádí ArmyRecognition. I z vraků by nejspíše dokázalo zjistit, co na ně platí, a jak se jim naopak co nejlépe bránit.
Technici by se mohli pokusit některé technologie okopírovat a použit je třeba ve svých tancích T-90M Poryv-3 nebo T-14 Armata, ale má to svá úskalí. Wikipedia uvádí, že T-90M využíval termovizní zařízení francouzské společnosti Thales, které je jinak obrovskou výhodou západních tanků. Po zavedení embarga ho však museli Rusové nahradit vlastním řešením s horšími parametry – tedy i když konstrukci znali, nebyli schopni ji napodobit. A třeba výroba T-14 nestojí proto, že by pro ni chyběly technologie, ale hlavně proto, že je extrémně drahá.
Rusko nemá šanci získat to nejlepší
Možné vlastnictví západních tanků Ruskem je sice znepokojivé, ale nemusí to nutně znamenat takový problém. Třeba německý Leopard 2A6 je zhruba 20 let stará konstrukce, k níž Army-Guide uvádí, že má moderní kanon ráže 120 mm o délce 55 ráží a další vylepšení, například modulární pancíř, ale existují hned dva jeho nástupci, a to A7 a A8. Ti mají ještě lepší pancéřování, novější technologie a třeba systém aktivní ochrany, což Rusové postrádají.
Totéž lze tvrdit i o tanku M1A1 Abrams, který bojoval již na začátku 90. let 20. století ve válce v Perském zálivu, uvádí Wikipedia, i když v modernizované verzi. Ale opět platí, že nejmodernější technologie v tanku, který by mohlo Rusko získat, nejsou. Dobrým příkladem může být přídavné pancéřování z ochuzeného uranu – to je takové tajemství, že ho Američané neposkytují ani svým nejlepším spojencům, takže ho Rusové nemají šanci získat.