Jaderné velmoci nedělá velmocemi jenom vlastnictví jaderných zbraní, ale také prostředky, které je zvládnou dopravit k potencionálnímu nepříteli – bez toho by ji byla jaderná hlavice k ničemu. Jde to více způsoby, například za pomoci bombardérů, ovšem tím nejpoužívanějším bývají balistické rakety. Ty vyvíjí i Indie a jedná se o rakety rodiny Agni s různým dosahem – nejmodernější a určenou pro zásahy cílů na střední vzdálenosti je Agni-IV.

Raketa Agni-IV „ohrožuje“ oba rivaly

S vývojem balistických raket rodiny Agni začala Indie v 80. letech 20. století. Wikipedia uvádí, že první test Agni-I proběhl v roce 1989, ale jednalo se o raketu krátkého dosahu. Její dolet byl ovšem jenom 1 200 km, což Indové nepovažovali za dostatečné a začali vyvíjet zbraně s doletem delším. Střelu Agni-IV pak poprvé otestovala v roce 2011. Vyznačuje se mnohem větším dosahem, ale i schopnostmi zvyšujícími její přesnost a rychlost nasazení.

Strategic Forces Command of #IndianArmy successfully test fires nuke capable surface-to-surface intermediate range ballistic #missile Agni-IV developed by @DRDO_India in a lofted trajectory from a test facility off #Odisha coast as part of user training exercise. @NewIndianXpress pic.twitter.com/nZCyhAhBG6

— Hemant Kumar Rout (@TheHemantRout) December 23, 2018

Většina zdrojů se shoduje, že je dosah rakety 3 500 km, ale MissileThreat upozorňuje, že indická tvrzení se pohybují v rozmezí od 3 do 4 tisíc km. Země potřebuje takovou raketu hlavně jako protiváhu svým jaderným soupeřům v regionu, tedy Pákistánu a Číně, přičemž Agni-IV umožňuje zasáhnout cíl kdekoliv v Pákistánu a téměř na celém území Číny. S oběma zeměmi má Indie opakované pohraniční konflikty a s Pákistánem dříve svedla několik válek.

Nová raketa může dosáhnout až 8 000 km

Agni-IV je dvoustupňová balistická raketa o hmotnosti 17 tun a délce asi 20 m. Umístěna je na kolovém podvozku 8×8, což jí dává vysokou mobilitu a značně ztěžuje možnost jejího napadení před odpálením. Využívá přitom tuhé raketové palivo, díky čemuž je její odpálení velice rychlé a prakticky není problém, aby byla připravena v režimu 24/7 s možností okamžitého odpalu. Ačkoliv dokáže jadernou hlavici nést, není specifikováno, jak velikou; zvládá však i explozivní nebo termobarickou. Její přesnost je pak udávána na méně než 100 m.

Indická modernizace BMP-2 dává stejný smysl jako ta ruská, zásadní slabinu se nicméně ani tentokrát vyřešit nepodařilo

Vlastnictví Agni-IV je bezesporu hrozbou pro indické regionální soupeře a zaručuje, že se nepokusí o jaderný útok. Indie se ale s vlastnictvím této rakety rozhodně nespokojila a pracovala nebo pracuje na lepších. Agni-V má být schopna zasáhnout cíle do vzdálenosti minimálně 5 tisíc km, uvádí ArmyRecognition, ale některé zdroje udávají až 8 tisíc km, a pracuje také na mezikontinentální raketě Agni-VI a schopnosti odpalovat ji z ponorek.