Historie takzvaných banderovců je velice kontroverzní. Chtěli samostatnou Ukrajinu, ale v tomto jménu páchali i mnohé zločiny proti lidskosti.
Jednou z kontroverzních částí ukrajinské a evropské historie je Ukrajinská povstalecké armáda známá také pod zkratkou UPA, někdy hanlivě přezdívaná banderovci. Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že mají její členové na svědomí mnoho zločinů včetně masakrů, ale také boj za ukrajinskou nezávislost a proti komunismu. Její historie a pověst byla a je značně ovlivněna sovětskou a ruskou propagandou, která o UPA záměrně šířila lži a chybně ji obviňuje z nacismu, což je názor, který velká část veřejnosti stále přejímá.
OUN doufala v nezávislou Ukrajinu
Historie UPA je politicky úzce spjata s Organizací ukrajinských nacionalistů (OUN) a hlavně s její radikální frakcí OUN(B) vedené Stepanem Banderou. I proto je příslušníkům někdy přezdíváno banderovci. OUN vznikla ve 20. letech 20. století a jejím cílem byl vznik nezávislé Ukrajiny, potvrzuje EncyclopediaOfUkraine, protože byla po první světové válce rozdělena mezi Polsko a SSSR. I proto začala OUN, i když nebyla nacistická, spolupracovat s Němci, neboť doufala, že jí pomohou. To se ale nestalo a Bandera a další lidé skončili v německém vězení.
Zklamání ze spolupráce s Němci nakonec vedlo v letech 1942 až 1943 k vytvoření ozbrojené Ukrajinské povstalecké armády, uvádí KyivPost. Jejím cílem byla stále nezávislá Ukrajina, ale postupy byly často kontroverzní. Boj probíhal proti Němcům i Sovětům, ale stejně tak se UPA snažila vyčistit území Ukrajiny od jiných národností, hlavně od Poláků, což vedlo i k masakrech obyvatelstva polské národnosti. Wikipedia odhaduje, že jenom při těch na Volyni a ve Východní Haliči zahynulo kolem 100 tisíc lidí jejích příslušníků, ale i dalších.
UPA vzdorovala Německu i SSSR
Jednotky Ukrajinské povstalecké armády působily téměř na celém území Ukrajiny, i když aktivnější a silnější byly na západě. Odhady jejich síly se různí, ale některé údaje mluví až o 200 tisících bojovníků. Wikipedia uvádí, že měli především lehkou pěchotní výzbroj složenou ze sovětských a německých zbraní, ale disponovali i děly ráže 45 nebo 76,2 milimetrů, a také minomety. Síla jednotek byla taková, že některá území Ukrajiny nezvládli Němci, a po nich Rudá armáda ani Sověti, ovládnout. UPA se navíc těšila podpoře místních obyvatel.
Po vytlačení Němců a jejich porážce se SSSR zaměřil na likvidaci UPA, jejíž členové – kromě boje s jednotkami NKVD (Lidový komisariát vnitřních záležitostí) – zabíjeli i představitele sovětské moci a jejich spolupracovníky. Boje si na obou stranách vyžádaly tisíce mrtvých, až Sověti změnili taktiku a zaměřili se na infiltraci struktur UPA a deportaci lidí podezřelých ze spolupráce s ní. NKVD dokonce provedla masakry pod vlajkou UPA, aby zničila její pověst. To zafungovalo a v roce 1950 byl zabit velitel UPA, Roman Suchevyč, i když poslední boje trvaly až do roku 1956.