Není žádným překvapením, že mnohé postsovětské státy – mimo těch více se orientujících na západ – odebírají zbraně z Ruska. Těch důvodů bylo od počátku více, třeba tradice, ale i nátlak Ruska, protože si dodávkami zajišťovalo vliv. Ale nedobré výsledky zbraní a nespolehlivost dodávek vedou v posledních letech ke změně. Armádní zpravodaj si všiml, že i tradiční odběratel, Tádžikistán, upřednostnil čínský systém protivzdušné obrany HQ-17AE, který ukázal na oslavách 32. výročí svých ozbrojených sil – záběry jsou k vidění níže.

HQ-17 je vyvinutý podle Tor-M1

Systém protivzdušné obrany krátkého dosahu HQ-17AE je exportní verze HQ-17. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že může mít z tohoto důvodu některé funkce omezené, ale není přesně známé, o jaké se jedná (u exportních verzí to však není výjimkou). Pro tádžickou armádu však nemusí jeho pořízení znamenat obsluhu „exotického“ systému, neboť ho Číňané podle všeho vyvinuli za pomoci reverzního inženýrský z ruského Tor-M1, uvádí Wikipedia. Mají tedy mnohé společné, i když existují i rozdíly a čínský systém má o něco lepší parametry.

🇨🇳HQ-17A (Hongqi/红旗-17-A) SAM system missile loading (ID# LJ59 4101) pic.twitter.com/30AJCU06Df

— Jesus Roman (@jesusfroman) August 20, 2022

Nejviditelnějším rozdílem mezi HQ-17 a Tor-M1 je podvozek. Zatímco čínská zbraň ho má kolový, ta ruská se pohybuje na pásovém. Ten samozřejmě umožňuje jízdu v těžším terénu, ale kolový se zase může snáze po vlastní ose pohybovat po silnici a je tedy mnohem mobilnější. To by mu dávalo třeba lepší možnosti unikat z oblasti, na níž se zaměří drony nebo dělostřelecká palba, navíc rychlost až 80 km/h je více než dostatečná.

Čínský systém dostřelí dále než Tor-M1

HQ-17 nese 8 raket, což je stejný počet jako u jeho ruského protějšku. MissileDefenseAdvocacy uvádí, že dokáží likvidovat cíle do vzdálenosti až 15 kilometrů, a to s 90procentní úspěšností. Tento dosah je o něco lepší než u Tor-M1, protože jeho střely mají dolet jenom 12 kilometrů, uvádí MissileryInfo. Armádní Zpravodaj však pro úplnost dodává, že má Ruská federace také modernizovaný systém Tor-M2E, jehož dosah je 16 kilometrů.

„Pryč se zlým Západem i Ruskem“, zájem je o čínské vojenské letouny: jsou ekvivalentem F-16 a nahradit mohou i Panavia Tornado

Kromě střel je na vozidle i radarový systém schopný zachytit cíle do vzdálenosti až 45 kilometrů, což je opět hodnota o něco vyšší než u ruské zbraně. Je samozřejmě otázkou, jak velké cíle dokáže detekovat a zda si poradí třeba s menšími drony, ale tyto podrobnosti nejsou známé. Vozidlo HQ-17 může operovat samostatně nebo v baterii složené ze 4 odpalovacích a 1 velitelského vozidla, což doplňují vozidla překládací a muniční s náhradními střelami. V případě potřeby může baterie používat data i z jiných než svých přehledových radarů.

Armádní Zpravodaj upozorňoval v říjnu 2024 také na hrozící poslední odběr ruského systému protivzdušné obrany S-400 indickou armádou, jelikož i ta se začala poohlížet po alternativách – včetně vývoje vlastního řešení. V lednu tohoto roku potom naše redakce informovala, že se od ruských zbraní odklání Srbsko, které rovněž nahrazuje S-400, ale i další systémy.