Ozbrojené síly Ruské federace zapojily do invaze na Ukrajinu zbraně všeho druhu. Některým z nich se přitom dokáže napadená země bránit lépe, jiným hůře, a tak dochází k páchání značných škod. Mezi těmi horšími jsou i střely Ch-101 s dosahem až 3 500 km, s nimiž se protivzdušná obrana nedokáže vždy efektivně vypořádat, a navíc je lze odpalovat mimo její dosah. Armádní Zpravodaj zaznamenal ve vyšetřování, že toho chce Rusko využít a zvyšuje jejich výrobu.

Výroba stoupla více než 10krát

Ch-101 je řízená střela s plochou dráhou letu, jejíž dosah je až 3 500 km. Určena je přitom pro strategický bombardéry Tupolev Tu-95MSM a Tupolev Tu-160, což jim umožňuje se spolehlivě držet mimo dosah ukrajinské protivzdušné obrany a odpalovat ji z bezpečí ruského vnitrozemí. Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že je tedy v podstatě nemožné letouny sestřelit, ale jak Armádní Zpravodaj upozornil v březnu 2025, ničí je Ukrajina na zemi.

Turecko změní světové rozložení sil a zamíří mezi největší mocnosti. Chce postavit jaderné ponorky, bylo by teprve 7. vlastníkem

Wikipedia uvádí, že by mala být Ch-101 přesná na zhruba 5 až 20 metrů, což Armádní Zpravodaj nesoudí jako úplně špatné, ale neumožňuje provádět precizní útoky, což může znamenat i civilní a jiné nechtěné oběti. Střela má přitom dvě bojové hlavice o hmotnosti 150 kg, z nichž je jedna odnímatelná a může se v průběhu letu odpojit a na cíl se snést, kdežto druhá je pevná a pokračuje dále. Jedna Ch-101 tak dokáže efektivně zasáhnout dva cíle.

Již dříve přitom FinancialTimes uvedl, že Rusko mohlo v roce 2021 vyrábět až 56 těchto střel za rok, ale vyšetřování s odkazem na soukromé zdroje z ruského holdingu TRV-Engineering říká, že jich dnes může být i 50 měsíčně. K dosažení tohoto tempa byla výroba značně rozšířena a provoz je nyní nepřetržitý. Armádní Zpravodaj ale upozorňuje, že by to nešlo bez Západu.

Evropa mohutně sílí a staví se Rusku na odpor. Ukrajina dostane letos celé 3 miliony dělostřeleckých granátů, hlavně díky ČR

Již v listopadu 2022 naše redakce poukazovala na to, že ruský průmysl zkrátka není schopen vyrábět tak vyspělé komponenty, což se týká i střel Ch-101. Nezbytné součástí však dále získává prostřednictvím zprostředkovatelských firem napojených na ruské oligarchy a obranně-průmyslové firmy, což je sice dražší a komplikovanější, ale stále možné.

Mnohé komponenty přitom začala ruskému zbrojnímu průmyslu dodávat Čína, takže je možné, že se to týká i těch do střel s plochou dráhou letu, ačkoliv ne všechny by měly být srovnatelné s těmi evropskými a americkými – na druhou stranu může právě to důvod, proč Rusko tak masivně zvyšuje výrobu – možná se chce spoléhat spíše na plošný efekt než na přesnost.

„Rusko může zaútočit na NATO už za 2 roky,“ zní od litevské ministryně obrany. Žádných 5 let už Evropa nemá

Jenom v roce 2025 je plánována výroba v objemu 633 střel Ch-101, což redakce Armádního Zpravodaje hodnotí jako množství, s nímž si ukrajinská protivzdušná obrana nedokáže poradit, bude-li čelit odpálení většího počtu. Na druhou stranu nebývá běžné, že by jich ruské letectvo využilo více než několik jednotek – pouze ve výjimečných případech.

Wikipedia například dokumentuje případ z 16. prosince 2022, kdy Kyjev čelil náletu hned 38 střel s plochou dráhou letu a 22 střel Kalibr odpálených z moře, nebo případ z 16. května 2023, kdy na něj pro změnu útočník vypálil 18 různých raket, včetně 9 řízených střel Kalibr z lodí v Černém moři, 6 hypersonických balistických raket Kinžal, a 3 balistické rakety krátkého doletu Iskander ze země. Je tedy evidentní, že Rusko nemá, resp. nemělo, dost prostředků.