Letectvo a protivzdušná obrana spolu v moderním konfliktu „hrají přetahovanou“, komu se podaří toho druhého dříve zničit. Na obou stranách existují střely s dlouhým dosahem, čímž se drží v šachu – neplatí to však v případě, že se na vyspělý sovětský, respektive ruský systém S-300 zaměří americké letouny Lockheed Martin F-35 Lightning II. Armádní Zpravodaj se domnívá, že je jejich trumfem hlavně stealth a přesné zbraně dlouhého dosahu.

Írán měl přijít hned o čtyři baterie S-300

Do vzájemného střetu se F-35 a S-300 již dostaly. Wikipedia uvádí, že v říjnu 2024 Izrael při útoku na Írán zničil téměř všechny jeho systémy S-300, přičemž disponoval jeho 4 bateriemi – jednat se mělo konkrétně o relativně moderní exportní verzi PMU2. V říjnu byly zničeny 3 z nich, a v dubnu 2024 pak jedna, uvádí TimesOfIsrael. Izrael k tomu použil letouny F-35I Adir, což je verze s izraelskou avionikou a dalším domácím vybavením.

Dassault Rafale F5 vs. F-35 Block 4: oba letouny jsou solidní, ovšem ten francouzský vyhrává pouze v jedné nevýznamné oblasti

O tom, jak se to Izraeli povedlo, stále nejsou žádné podrobné informace, ale Armádní Zpravodaj je přesvědčený, že si lze vytvořit alespoň základní obrázek. Wikipedia uvádí, že je S-300PMU2 systém se střelami s dosahem až 195 kilometrů a radarem 64N6E2 pro sledování a detekci, a 30N6E2 k navádění palby, i když jdou zapojit nejspíše i další typy ruských radarů. Aby mohl S-300 střely použít, musí radary pochopitelně letoun odhalit a zaměřit.

iZdroj fotografie: Uživatel .:Ajvol:. / Public Domain

Letoun F-35 má ale stealth. Wikipedia vysvětluje, že je to schopnost snižování radarových odrazů, a to tvarem konstrukce a použitým materiálem. Neznamená to, že je nezachytitelný, ale že je zachytitelný obtížně, a platí, že čím je dále, tím je obtížnější ho zachytit a zaměřit. V podstatě to znamená, že radary S-300 do jisté vzdálenosti F-35 nezaznamenají a nemohou na něj navést palbu, ale čím je blíže, tím riziko jeho odhalení stoupá.

Letoun F-35 zničí radary, a potom zbytek

F-35 disponuje zbraněmi, jimiž je schopná na stanoviště PVO zaútočit z velké dálky; nejdůležitější je protiradarová střela AGM-88 HARM. ArmyRecognition uvádí, že detekuje emise radaru, na něž se zaměří – její dosah klasifikovaný, ale odhadován je na 150 kilometrů u moderních verzí, ale ve vývoji je i střela s dvojnásobným doletem. Když hlavice explozí zničí radar, tedy „oči PVO“, vyřadí ji z provozu, i když to neznamená, že je celý systém zničený – jenom je slepý.

Jednu z nejsilnějších zbraní má Ukrajina od SSSR a Rusko proti ní neumí bojovat. Při jednom pokusu si dokonce odpálilo vlastní radar S-300

F-35 má po oslepení S-300 několik možností, jak ho zničit, i když to vyžaduje za pomoci průzkumu odhalit pozice odpalovacích stanovišť, případně velitelského vozidla. Použít k tomu lze třeba řízené střely, přičemž konkrétně Izrael disponuje třeba střelou Delilah s přesností 1 metr a doletem 250 km, uvádí Wikipedia. Možností jsou ale i klouzavé pumy JDAM, které v nejlepších verzích zasahují na vzdálenost přes 70 km a jsou také vysoce přesné.