Rusové schovaní v hustém lese prohráli boj s ukrajinským úderným komandem, které na jeho „vyčištění“ nasadilo i lehký kulomet.
Zatímco na nejintenzivnější linii dotyku jsou boje často vedeny plošně, na jiných místech je naopak mají na starost malá úderná komanda. Tak jako na záběrech, které redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala u 3. útočné brigády Ozbrojených sil Ukrajiny z 24. června 2025. Je na nich vidět zásah proti ruským vojákům držících pozice v lese na východě Ukrajiny. Jak vidno, byli eliminováni a ukrajinské úderné komando si připsalo velký úspěch.
Útoky na ruské vojáky byly dobře plánované
K incidentu došlo u obce Ridkodub v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde sice mají vládnout Rusové, ale zdaleka to neznamená, že by ji 100% kontrolovali – video z akce je toho dostatečným důkazem. Konkrétně 3. útočná brigáda má přitom patřit k velmi úspěšným, jelikož nejenom dobývá zpět ztracená území, ale také ničí důležité cíle.
Boj evidentně probíhá v hustém lese, kde si ruská armáda vybudovala postavení. Částečně maskovaní ukrajinští vojáci provedli několik přepadů, v několika případech je vidět i jejich plánování, což je důležité, aby došlo k úspěchu při nulových, či alespoň minimálních ztrátách. V některých případech je vidět i použití lehkého kulometu, ale redakci Armádního Zpravodaje se nepodařilo určit, o jaký šlo – ukrajinská armáda jich používá několik.
Adeptem je FN Minimi původem z Belgie, který byl zaveden již v roce 1980 a používá ho také americká armáda. Účastnil se nejméně 20 ozbrojených konfliktů, potvrzuje Wikipedia, v nichž je ceněn pro své skvělé vlastnosti. I když je těžší než útočné pušky, do úderných akcí se hodí, jelikož poskytuje velikou palebnou podporu, před níž se těžko skrývá.
Efektivní dostřel má 300 až 1 000 metrů a pálí rychlostí 700 až 1 150 ran za minutu. Náboje používá 5,56×45 mm NATO nebo 7,62×51 mm NATO, a vzhledem k zásobníku až na 200 ran s ním lze pálit podstatně déle než s útočnou puškou. Někteří Rusové zjevně padli, když byli schovaní v hustém porostu – na záběrech je vidět, jak je útočníci „šacují“, což je běžné alespoň z důvodu získání identifikačních dokumentů, ale i zbraní a střeliva.
Útočná jednotka měla dobytím pozic u Ridkodub získat obranné postavení, které posílilo působení dalších ukrajinských vojáků v okolí. Redakce Armádního Zpravodaje ale připomíná, že to nemusí být napořád, jelikož je běžné, že si armády jednotlivá místa průběžně „kradou“. Tak jako u Pokrovsku, kde se dlouhé měsíce přetahovaly o Kotlyne.
Jak hodnotíte akci 3. útočné brigády ukrajinské armády?

