Na poli produkce dělostřelecké munice má Rusko nad Západem jednoznačně navrch. Podle tajemníka NATO je dokonce až 4krát vyšší a neustále roste.
Ačkoliv si ještě před válkou na Ukrajině málokdo myslel, že by mohlo dělostřelectvo sehrávat v moderním konfliktu takovou roli jako dříve, opak je pravdou. Jenomže ani ten nejlepší zbraňový systém není bez munice nic platný – a tak právě rychlost její výroby může v mnoha případech rozhodnout, kdo uspěje. NATO je ovšem oproti Rusku ve značné nevýhodě – redakce Armádního Zpravodaje vychází z prohlášení generálního tajemníka Marka Rutteho.
Evropa posiluje, ale její kapacity nestačí
Mnozí se domnívali, že má Rusko sklady plné munice na desetiletí dopředu, i kdyby střílelo na všechny světové strany. Už v prvním roce války s Ukrajinou však přišlo vystřízlivění, jelikož se ukázalo, že to je pravda tak maximálně čísly – většina byla totiž nepoužitelná a nebezpečná vlastní obsluze. Armádní Zpravodaj se domnívá, že zejména v důsledku špatného skladování.
A při spotřebě až 60 000 granátů denně nestíhala ani výroba nové munice, ačkoliv se země na válku připravovala několik posledních let. Jenomže rozjetá válečná ekonomika, která dle zjištění Armádního Zpravodaje zaměstnává v Rusku na 4,5 milionu lidí, produkuje stále více všeho, co nějak souvisí s armádou. A vzhledem k rychlému rozšiřování výroby (na rozdíl od Západu) se také daří znásobovat tempo rok co rok, což si uvědomují i v NATO.
Jeho generální tajemník, Mark Rutte, totiž při projevu 09. června v Londýně pronesl: „Putinova válečná mašinérie zrychluje, nezpomaluje. Pokud jde o munici, Rusko vyrobí za tři měsíce to, co NATO vyrobí za celý rok,“ což znamená 4krát vyšší tempo produkce. Dodal také, že by Rusko mohlo být připraveno použít vojenskou sílu proti NATO do pěti let. Všichni jsme teď podle něj na východním křídle a je potřeba se připravit.
Na druhou stranu Armádní Zpravodaj připomíná, že ačkoliv může být ruská výroba násobně vyšší než ta západní, neznamená to, že má dělostřelecké munice dostatek – nemá. Spotřeba totiž aktuálně zásadně přesahuje možnosti produkce a nezachraňují to ani mnohamilionové dodávky ze Severní Koreje. Západní země navíc nezůstávají pozadu a rozšiřují výrobu.
Třeba Velká Británie otevírá hned několik továren na produkci dělostřelecké munice, zatímco Francie buduje infrastrukturu k maximální soběstačnosti při její výrobě, a rovněž ztrojnásobila produkci domácích houfnic CAESAR. Vedle toho je nutné připomenout, že západní výrobu nijak nebrzdí útoky na továrny – na rozdíl od Ruska, kde hořel největší producent střelného prachu, z jehož linek sjíždí i produkty jako granáty nebo dýmovnice.
Velmi výkonnou továrnu na dělostřeleckou munici spustila také Amerika – do konce května 2025 měla produkovat 100 000 granátů měsíčně, tedy 1,2 milionu ročně. Ale vzhledem k tomu, jak se Donald Trump od svého znovuzvolení k Severoatlantické alianci staví, se nejspíše nelze spoléhat, že by Amerika poskytla značnou část produkce i svým evropským spojencům.
Jak si myslíte, že na tom ve skutečnosti jsou Rusko a NATO s produkcí dělostřelecké munice?


