Létat v blízkosti bojové linie je extrémně nebezpečný a náročný úkol, jelikož pilot prakticky nikdy neví, zda po něm nevystřelí nějaký systém PVO, a to včetně těch přenosných, nejčastěji typu MANPADS. Redakce Armádního Zpravodaje proto hodnotí ovládnutí letounu na záběrech (níže) jako vysoce zkušené, jelikož letěl MiG-29 v některých chvílích jenom pár metrů nad zemí, aby odhodil na nepřátelské pozice dvě řízené letecké pumy AASM Hammer.

Stará taktika úniku radarům, která pořád funguje

MiG-29 je už letitý stroj, který dle Wikipedie vstoupil do služby roku 1983. Klasifikován je jako víceúčelový stíhací letoun, ale dnes slouží výhradně jako frontový bombardér, neb na vzdušné souboje víceméně nestačí, a navíc k nim má Ukrajina lepší – například americké F-16, eventuálně francouzské Mirage 2000, ale ty už také příliš výkonné nejsou.

Sovětský pilot MiG-25P už nechtěl posluhovat režimu SSSR, tak utekl do Japonska. Američany prozkoumání letounu uklidnilo

Dohromady přitom unese na 6 závěsnících pod křídly až 3 000 kg různé výzbroje, a v případě útoků na pozemní cíle se často jedná o řízené letecké pumy. Letoun ve videu měl konkrétně odhodit dvě AASM Hammer francouzského původu, které vznikají namontováním konverzní sady na klasickou gravitační pumu série Mark 80, potvrzuje Wikipedia.

Armádní Zpravodaj připomíná, že ukrajinské letectvo konkrétně často používá Mark 82, která je těžká 227 kg, a proti odolnějším a rozlehlejším cílům, případně jsou-li dva blízko sebe, to jsou dvě, případně využít těžší 454kg verzi. Na menší a méně odolné naopak poslouží lehčí 113kg. MiG-29 přitom unese na 6 závěsnících až 3 000 kg zbraní.

Inženýři celého světa by se měli poučit z ruského Suchoje Su-57. Často je vysmívaný, ale má unikátní koncept, který hodně nabízí

Původně to pochopitelně mohly být jenom ty sovětské, ale ukrajinské letectvo ho upravilo tak, aby zvládal i západní. Nejčastěji jde přitom právě o řízené letecké pumy, kdy francouzské AASM Hammer doletí do vzdálenosti až 70 km, díky čemuž se může pilot držet v bezpečí od většiny protiletadlových systémů, snad jenom s výjimkou MANPADS, o nichž ale nemůže vědět.

Na záběrech přitom není vidět samotný útok, potažmo dopad pum na cíle, ale pouze samotná akce ukrajinského letounu. Ten letí mimořádně blízko nad zemí, nejspíše jenom kousek nad úrovní sloupů elektrického vedení, aby se vyhnul zaměření radary, což je běžná taktika. Krátce po vystoupání vzhůru, kdy odhodil pumy, se pak zase rychle přilepil k zemi.