Ani přes hustou protivzdušnou obranu obvykle nelze pokrýt celou délku fronty, což znamená, že mohou na některých místech stále útočit hlavně letouny. Za příkladné dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět ukrajinský MiG-29, jak útočí na velitelské centrum ruské armády schované pod zemí. Ale jak vidno, ani to mu nepomohlo, protože ho zasáhla řízená letecká pumy GBU-62 amerického původu.

Letecká puma se zavrtala do země, kde bouchla

Samotný MiG-29 pochází ještě z dob Sovětského svazu. Wikipedia uvádí, že vstoupil do výzbroje v roce 1983, a jednalo se historicky o velmi úspěšný letoun, jelikož vznikal až do roku 2019, a to v celkovém počtu přesahujícím 1 600 kusů. Průběžně prošel pochopitelně řadou úprav, ale za modernějšími protějšky jednoznačně zaostává, což je pochopitelné.

Ruské Specnaz jsou legendy, ale jejich předchůdci zrovna tak. Už za vlády cara Petra Velikého působili značné škody

I přesto ale nachází uplatnění hlavně jako frontový bombardér – ačkoliv je klasifikován jako stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, na vzdušné souboje se dnes nehodí – hlavně proti mnohem vyspělejšímu protivníkovi, jakým je ruský Suchoj Su-35S. K tomu má ukrajinské letectvo třeba F-16, ale na souboje letadlo vs. letadlo dochází výjimečně.

Na šesti závěsnících pod křídly přitom unese MiG-29 až 3 000 kg zbraní, což není moc. Třeba ruský Suchoj S-34, což je hybrid mezi útočným stíhačem a stíhacím bombardérem, potvrzuje Wikipedia, má nosnost mnohonásobně vyšší – 12 až 14 tun. Jedná se nicméně o jeden z velmi mála letounů, které má Ukrajina k dispozici, takže jí nic jiného nezbývá.

Video: M2 Bradley si pohrálo s ruským tankem T-90M tak moc, že mu nekontrolovaně rotovala věž a narazil do stromu

Její piloti jsou na ně navíc zvyklý, jelikož létají s MiG-29 desítky let, a co je důležité, tak že došlo k úpravě pylonů a softwaru tak, aby z nich bylo možné odhazovat i západní pumy, jakou je právě GBU-62. Ta má dle Wikipedie hmotnost 230 kg, ale Armádnímu Zpravodaji se nepodařilo dohledat jakékoliv informace, jak hluboko dokáže proniknout nějakým materiálem.

Ze záběrů je nicméně patrné, že nejméně několik desítek centimetrů, zatímco zbytek škod napáchala samotná exploze. Ta se zdá poměrně veliká, a jelikož to nevypadá, že bylo stanoviště ruských vojáků příliš hluboko, je jeho zničení, event. alespoň silné poškození, jisté.