Ve válce schází Rusku systémy protivzdušné obrany S-400, které by rádo získalo zpět od Turecka, jelikož je nepoužívá v plném rozsahu.
V současné válce proti Ukrajině má sice Rusko v mnoha směrech navrch, ostatně jde také o jednu z vojensky nejsilnějších zemí světa, ale rozhodně nelze tvrdit, že by ho to nevyčerpávalo. Opak je pravdou, což pociťuje také v oblasti PVO. Hlavně proto chce dle redakce Armádního Zpravodaje získat z Turecka před lety prodané systémy S-400, informuje Nefes. jimiž by doplnilo vlastní stavy. Jedná se přitom o jeden z hlavních důvodů, proč země byla vyřazena z programu F-35.
Zájem o odkup poukazuje na nedostatek vlastních S-400
S-400 je aktuálně nejlepším systémem protivzdušné obrany ve výzbroji Ruska, a vlastně i jeden z nejschopnějších na světě. Wikipedia uvádí, že je v provozu od roku 2007, ale od té doby byly jeho jednotlivé části různě modernizovány, díky čemuž dostřelí raketami až 400 km, zatímco detekční dosah radarů je v některých případech podobný, v jiných i delší.
Součástí systému je přitom hned několik radarů, například multifunkční 92N6E, panoramatický 91N6E, radar a zařízení detektoru vysokých výšek 96L6, nebo nízkoúrovňový radarový detektor 96L6E, stejně jako velitelské centrum PBU 55K6E, a pak několik, obvykle až osm, samohybných odpalovacích zařízení 5P85TE2 nebo odpalovacích přívěsů 5P85SE2.
Označení se v praxi liší v závislosti na typech a modernizacích součástí systému, takže nejde vždy jenom o ty vyjmenované. Jeden S-400 skládající se z maximálně osmi divizí (praporů) může však ovládat až 72 odpalovacích zařízení s maximálním počtem 384 raket (včetně raket s doletem menším než 250 km, přičemž nejnižší dosah vychází na 120 km).
Čeští analytici z Oryxu přitom vizuálně potvrdili, že ruská armáda přišla o nejméně dvě velitelská centra S-400, stejně jako o 18 odpalovacích zařízení, 6 zaměřovacích radarů 92N6A, 4 akviziční radary 96L6-TsP nebo o jeden přehledový a sledovací radar 91N6A. Jiné zdroje však uvádí, že jde o mnohem vyšší počty, ale ne vždy existují z jejich zničení fotografie a videa.
Kolik přesně systémů S-400 má ruská protivzdušná obrana k dispozici, není jasné, jelikož toto číslo nikdy nezveřejnila, ale NewsWeek i další zdroje poukazují na studii, podle níž to bylo ještě začátkem 20. let 21. století asi 16 až 18 praporů, přičemž se jeden skládá z osmi odpalovacích zařízení s 32 raketami a mobilního velitelského stanoviště, uvádí ArmyRecognition.
Je tedy zřejmé, že Rusko ztratilo nejméně dva celé prapory, zatímco další částečně, ale prakticky je lze v mnoha případech považovat za vyřazené nebo neschopné boje, za což může zejména ztráta radarů. Ty nelze jednoduše nahradit, a i když jich má baterie více, tak přijde-li např. o ten k monitoringu v nízkých výškách, stává se v tomto směru nepoužitelnou a musí být spojena s jinou, eventuálně počkat na nový, což může být otázka nejméně několika měsíců.
Turecko má přitom dvě baterie S-400 skládající se z nejméně dvou velitelských vozidel a radarů různých typů, stejně jako z odpalovacích vozidel neznámého počtu, ale nejspíše by jich mohlo být, vzhledem k běžné velikosti praporu, šestnáct. Země údajně nevyužívá všechny části, a právě ty neaktivní by Rusko chtělo získat zpět – není ovšem jasné, o které jde.
Kvůli nákupu ruského systému PVO bylo také Turecko vyřazeno z programu F-35, ačkoliv nešlo o jediný důvod (Američané např. rádi podmiňují dodávky politikou v zemi a dodržováním lidských práv). Jde tak o jednoho z nejsilnějších členů NATO, jak potvrzuje Wikipedia, který nemá k letounům přístup, ale na druhou stranu vyvíjí vlastní KAI TF Kaan.
Myslíte si, že Turecko prodá své S-400 zpět Rusku?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 6572
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 7068
