Mnozí lidé si neuvědomují, že je dnešní velikost Ruska dána jeho kolonialismem. Ten začal již v době cara, a pokračoval i za komunistů.
Rusko je největší země na světě, ovšem jeho předchůdce – SSSR – byl ještě větší. Ideologie komunistického Kremlu byla sice založena na kritice kapitalismu a kolonialismu, ale pravdou zůstává, že koloniální manýry nebyly ani komunistům cizí, a redakce Armádního Zpravodaje je na základě historických dat přesvědčena, že v nich podstatě pokračuje i dnešní Rusko, které jako jediné na světě mnoha svým koloniím neumožnilo samostatnost a svobodu.
Rusko rostlo od 15. století na všechny strany
Zrod ruského a sovětského kolonialismu lze vypozorovat již do přelomu 15. a 16. století století, kdy existovalo malé Moskevské knížectví. Britannica uvádí, že začalo postupně zabírat další ruská knížectví a rozšiřovat tak své území. Na konci 16. století potom probíhala expanze směrem na východ, tedy na Sibiř. Ta sice nebyla hustě osídlena, ale obývaly ji kmeny a samostatné státní útvary, které Rusko porazilo a kolonizovalo. Během této etapy se muselo vypořádat s domorodým obyvatelstvem, což se často podobalo postupu jiných velmocí třeba v Americe.
Za vlády Petra Velikého a Kateřiny Veliké, v čemž pokračovali i další vládci, se pak Ruská expanze zaměřila směrem k Černému a Baltskému moři, a rovněž se Rusko rozšířilo i na Kavkaz. Wikipedia uvádí, že v té době získalo veliká území třeba na úkor Osmanské říše, ale také Polsko-Litevské unie. Rusku se nakonec podařilo získat i velké části Polska a Finska, a dostalo se až na Aljašku, kterou ale prodalo USA, a nakonec získalo území na úkor Číny. Nutno dodat, že na rozdíl od jiných impérií probíhala ruská kolonizace většinou po souši, ne po moři.
Kolonizace také po dohodě s Hitlerem
V koloniálních ambicích však neustal ani Sovětský svaz. Lenin, a poté Stalin, konsolidovali moc na mnoha kolonizovaných územích, kde se lidé pokoušeli o samostatnost, i když ztratili Pobaltí, Finsko nebo Polsko. Ovšem v roce 1939 uzavřel SSSR s nacistickým Německem pakt Molotov-Ribbentrop a rozdělil si s ním území. Společně zaútočily na Polsko, kdy Rusko zabralo jeho východní část, a zmocnilo se i Pobaltí, části Finska a Besarábie, uvádí Wikipedia. Armádní Zpravodaj to považuje za důkaz, že ani SSSR nebyl kolonialismus cizí.
Protože se Sovětský svaz ocitl na straně vítězných mocností a diktoval podmínky, zabraná území si ponechal, a navíc získal Kaliningradskou oblast a další část Finska. Wikipedia uvádí, že svým vlivem a manipulacemi donutil Československo vzdát se Podkarpatské Rusi, načež se soustředil hlavně na ovládání zemí s komunistickými režimy. Koloniální ambice Ruska se pak projevila i po rozpadu SSSR hlavně akcemi v Gruzii nebo Moldavsku, a nejvíce na Ukrajině, což je Kremlem většinou prezentováno jako ochrana rusky mluvící menšiny.

