Pro českou armádu má pasivní radar PLESS výhodu, že dokáže ze signálů zjistit polohu systémů nepřítele, aniž by o tom měl tušení.
Každá země potřebuje zajistit vzdušný prostor, ale také odhalit některé pozice nepřítele. Existuje k tomu řada metod, a Česká republika je známá tím, že má špičkové pasivní technologie. Mezi ně patří také radary typu PLESS od společnosti Era, které by si měla pořídit AČR, uvedly Novinky s tím, že návrh nyní posuzuje ministryně obrany Jana Černochová. Redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že by k bezpečnosti České republiky významně přispěly.
PLESS zaměřuje vysílaní signály
Pasivní radarový systém PLESS popisuje jeho výrobce jako dalekodosahový systém se schopností vidět až za horizont, a pracuje na principu lokalizace vysílaných signálů. Má tak být schopen lokalizovat, identifikovat i sledovat cíle ve vzduchu, na moři a na zemi, a to i takové, které se pomalu pohybují. Zaměřuje se přitom na signály z radarů, rušiček a komunikačních prostředků. Výhodou je, že nepřítel nemá jak zjistit, že byl tímto systémem zaměřen.
Dosah PLESS má být 700 kilometrů, uvádí Janes, a Armádní Zpravodaj se domnívá, že bude samozřejmě záležet hlavně na síle vysílaného signálu, i když má využívat i odrazu signálů v troposféře. Měl by tak být schopen lokalizovat třeba letouny nebo drony, ale také polohu vysílacího zařízení sloužícího k řízení dronů. Pokud by se ho podařilo zničit, mohlo by to narušit operace bezpilotních letounů mnohem více než obyčejné sestřelení dronu.
K zaměření využívá PLESS triangulaci
Pasivní radarová technologie není žádnou novinkou, ale v poslední letech je na vzestupu díky růstu rychlosti a přesnosti výpočetních systémů, potvrzuje Wikipedia. Pracuje totiž na základě triangulace signálů, což znamená, že potřebuje více přijímačů na různých místech, a na základě jejich dat je potom schopna vypočítat, kde se daný cíl nachází. Samozřejmě s různou přesností, která je ovlivněna celou řadou faktorů, takže to nemusí být vždy 100%.
Armádní Zpravodaj je přesvědčený, že podobná technologie pravděpodobně nemůže sloužit k přesnému navedení zbraní, ale je schopna obsluze říci, kde se zhruba nachází nepřátelský cíl a jakého je typu. To může sloužit k základnímu přehledu o činnosti nepřítele, zatímco přesnou polohu lze určit jinými prostředky, např. použitím klasických radarů, dronů a dalších.
