I když země původně zamýšlela nákup bezmála 100 letounů F-35, politické a ekonomické neshody s Američany ji to nutí přehodnotit. Šanci tak může dostat Švédsko.
I když mnohé země NATO v posledních letech zvyšují nákupy amerických letounů F-35, jiné země se od nich naopak odklání – ovšem nikoliv proto, že by nevěřily v jejich schopnosti – důvody jsou často politické, někdy i ekonomické. Redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala vyjádření kanadské ministryně průmyslu Mélanie Joly, jejíž myšlenku sdílí i tamní premiér Mark Carney, že by mohlo dojít k redukci objednaných F-35 a nahrazení Gripeny, uvádí Zona-Militar.
Kanada chce nákup zredukovat kvůli neshodám
F-35 je aktuálně jediný letoun 5. generace, který si mohou země NATO a spojenci Ameriky koupit. Sice ve světě existují ještě další, ale – čínské J-31 a J-35 se sice zdají být dobré, ale představovaly by bezpečnostní hrozbu, pakliže by se dostaly do výzbroje NATO, zatímco ruský Su-57 má hodně nedostatků, zejména v oblasti stealth, a mnozí ho ani za 5. generaci nepovažují.
Nespornou výhodou F-35 je navíc její mnohonásobné otestování v boji, například Izraelem, když útočil na Írán a prakticky mu zdevastovat PVO, byť starší – nejmodernější systém měl být ovšem Bavar-373, obdoba ruského S-400, který sice není špatný, ale má jisté mezery, a Armádní Zpravodaj se domnívá, že je na tom jeho íránská verze ještě o něco hůře.
Wikipedia doplňuje, že došlo k zavedení letounu v roce 2015, pokud jde o verzi B, zatímco verze A, kterou kupuje i AČR, o rok později, a roku 2019 pak vstoupila do výzbroje ještě námořní C. Za největší přednost F-35 je považována vysoká úroveň stealth, díky níž ji mnohé radary vidí na mnohem kratší vzdálenost, tedy až v momentě, kdy může být pozdě.
Dává jí to výhodu nejenom ve vzdušném souboji proti jinému letounu, ale prakticky proti všemu. K dispozici má však i další vyspělé systémy k provádění průzkumu, a rovněž může nosit moderní zbraní k úderům na pozemní a námořní cíle, stejně jako na vzdušné. Nevýhodou je ovšem vysoká pořizovací i provozní cena, což platí také o vybudování náročné infrastruktury.
Je jedním z hlavních důvodů, proč si některé země nákup rozmyslely. Příkladem je Španělsko, které by na ně sice mělo, ale rozhodlo se utrácet 85 % výdajů na obranu v Evropě, a za zbylou částku by jich moc nepořídilo, takže vybírá náhradu z Evropy v podobě 4,5. generace. A totéž se chystá udělat Kanada, respektive to zvažuje jako velmi pravděpodobný scénář.
Původně si objednala 88 letounů F-35A, z nichž ale nejspíše přijme pouze 16, zatímco 72 zbylých odmítne ve prospěch nižší generace. Konkrétně zvažuje švédské Gripeny E/F, které jí výrobce navrhuje sestavit v Kanadě, která by tak podpořila domácí průmysl. Kontrakt na F-35 původně dosahoval 27,7 miliard dolarů (bezmála 600 miliard korun), z čehož by nakonec mohla americká zbrojovka Lockheed Martin inkasovat pouze 109 miliard (5,5krát méně).
Sice to ještě není rozhodnuto, ale tento scénář naznačovala kanadská vláda již dříve, načež jí nabídl francouzský prezident Emmanuel Macron jejich Rafale. Výsledek bude záležet na jednání obou zemí – pokud udělá Amerika ekonomické ústupky, např. sníží cla, může kontrakt pokračovat v plném rozsahu – v opačném případě se připraví o významnou zakázku.
Gripen E/F přitom není špatný, ale na F-35 zkrátka nestačí. Jde o silně modernizovanou verzi víceúčelového stíhacího letounu C/D, kterou má i ČR. Verze E je jednomístná, verze F dvoumístná (převážně pro výcvik nebo speciální mise), a oproti starším C/D má zvětšený trup pro větší zásobu paliva, silnější motor (modernizovaný proudový motor řady F414), vyšší nosnost a prodloužený dolet, což mu umožňuje provádět delší a náročnější mise bez tankování.
Disponuje výrazně modernizovanou avionikou, včetně pokročilého radiolokačního systému AESA, systému elektronického boje a zdokonaleného multisenzorového fúzního rozhraní, které pilotovi poskytuje lepší situační povědomí. Gripen E/F je navržen pro síťově orientované operace — podporuje datalinky, přesné naváděné zbraně (včetně dálkových střel vzduch–vzduch jako Meteor) a má nižší provozní náklady a vyšší dostupnost, uvádí Wikipedia.
V jistém směru je schopný F-35 zastoupit, ale ne úplně. Mnohem více se to pak projeví při střetu s početným letectvem, jaké má třeba Rusko, i když je pořád třeba vnímat, že i Kanada je součástí Severoatlantické aliance, takže by nebojovala sama, ale po boku Američanů a Evropanů.
Země | Počet objednaných / plánovaných kusů | Verze | Poznámka |
---|---|---|---|
Amerika | ~2 400+ | F-35A/B/C | Největší uživatel; všechny varianty pro letectvo, námořnictvo i námořní pěchotu |
Japonsko | ~140+ | F-35A/B | Největší zahraniční zákazník |
Velká Británie | ~138 | F-35B | Provoz z letadlových lodí Queen Elizabeth-class i pozemních základen |
Itálie | ~90 | F-35A/B | Provoz z letadlových lodí i pozemních základen, montáž probíhá v Itálii (Cameri) |
Kanada | ~88 | F-35A | Provoz z pozemních základen, nová objednávka z roku 2023 |
Izrael | ~75 | F-35I Adir | Provoz z pozemních základen, upravená národní verze s vlastní elektronikou |
Austrálie | 72 | F-35A | Provoz z pozemních základen, většina již dodána |
Finsko | 64 | F-35A | Provoz z pozemních základen |
Nizozemsko | ~52 | F-35A | Provoz z pozemních základen, nahrazuje F-16 |
Norsko | ~52 | F-35A | Provoz z pozemních základen, nasazení i v arktických podmínkách |
Švýcarsko | 36 | F-35A | Provoz z pozemních základen, vybrána v roce 2021 jako náhrada F/A-18 Hornet |
Belgie | 34 | F-35A | Provoz z pozemních základen, nahrazuje F-16 |
Polsko | 32 | F-35A | Provoz z pozemních základen, dodávky kolem 2026, ale první už má |
Dánsko | ~27 až 30 | F-35A | Provoz z pozemních základen, dodávky od roku 2023 |
Měla by Kanada odmítnout F-35 a dát přednost Gripenům, nebo přejít neshody a pokračovat v nákupu F-35?


