Ukrajinci mají v praxi odzkoušený systém, který značně zvyšuje bojovou efektivitu jednotek. Pomáhá rychleji zaútočit i lépe přerozdělovat bojové prostředky.
Ukrajinská armáda získala v posledních letech ve vedení moderní války obrovské praktické zkušenosti, a to i v oblasti přehledu na bojišti a jeho řízení. Má také jednu obrovskou výhodu, kterou jí mohou závidět i mnohé armády světa včetně NATO. Jde o systém situačního povědomí a řízení bojiště nazývaný Delta. Redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala informace o tom, že je tak dobrý, že ho testuje i aliance, a nejspíše si ho také pořídí.
Delta shromažďuje informace odevšud
Ukrajinský systém Delta lze popsat jako systém shromažďující informace, ve válce na Ukrajině myšleno informace o ruských, ale i ukrajinských jednotkách, a to ze všech možných zdrojů. Wikipedia uvádí, že jsou to zdroje třeba z úřadů, satelitních dat, zpravodajských služeb, průzkumných dronů a řady dalších. Ty integruje a poskytuje vojákům i všem dalším, kteří je potřebují. Poprvé byl testován v roce 2017 a plně integrován do ozbrojených sil v létě 2022.
Delta byl vyvinutý ve spolupráci s NATO, a to se na něj i zaměřilo. Velitelství spojeneckých sil NATO pro transformaci v tiskové zprávě z léta 2024 uvedlo, že ho testovalo v rámci rozsáhlého cvičení CWIX 2024, a to včetně toho, jak spolupracuje se systémy NATO. Armádní Zpravodaj z toho usuzuje, že má o tento ozkoušený a hlavně osvědčený systém enormní zájem, neboť by mohl hodně pomoci v případě konfliktu s Ruskem, ale i jiným protivníkem.
Až 2 000 cílů denně padne díky Deltě
Ukrajina je na systém Delta velmi hrdá. Tamní ministerstvo obrany uvádí, že s jeho pomocí dokáže armáda zničit i více než 2 000 ruských cílů denně. Je to díky tomu, že dokáže vojákům ukázat nepřátelské cíle v reálném čase. Jednotky i přímo jednotliví vojáci tak mají potřebná data, obrázky, videa, polohu nepřátelských i vlastích jednotek a mnoho dalšího. Účastníci také mohou bez rizika odhalení komunikovat na zabezpečeném chatu.
Součástí je umělá inteligence sloužící k identifikaci nepřátelských cílů i vlastních jednotek tak, aby nedošlo k jejich záměně. V podstatě se dá říci, že pokud například průzkumný dron zachytí polohu cizí houfnice, umělá inteligence ji identifikuje a data o její přesné poloze se dostanou dále, třeba k operátorům sebevražedných dronů nebo dělostřelcům. Ti pak mohou během několika sekund rozhodnout o útoku. Navíc je pravděpodobné, že o něm dají přes systém vědět ostatním, takže se nebude překrývat s jiným a plýtvat tak prostředky.
