„Jestli se přiblíží, nic z nich nezbyde“. Polsko objednalo vylepšené samohybné minomety, které pokosí Rusy dvakrát rychleji

30. května 2026 se v halách Huty Stalowa Wola sešli zástupci polského ministerstva obrany a zbrojovky, aby podepsali šest smluv v celkové hodnotě téměř 60 miliard zlotých. Mezi nimi i objednávku osmi kompanijních modulů 120mm samohybných minometů RAK na podvozku kolového transportéru Rosomak. Jeden modul přitom neznamená jen osm minometů, zahrnuje i velitelská, průzkumná, muniční a opravárenská vozidla. Celý balík má být hotový do roku 2030 a financuje ho evropský program SAFE. Pro Polsko jde o další krok v přezbrojení, které nemá v současné Evropě obdobu.

Co přesně je na nových RAKech jinak

Starší sériová verze M120K, kterou polská armáda provozuje a kterou v roce 2023 poslala na Ukrajinu, má hlaveň dlouhou tři metry, kadenci šest až osm ran za minutu a dostřel kolem deseti kilometrů. V zásobníku veze 46 kusů munice. Čísla solidní, ale ne výjimečná.

Nová objednávka přináší oficiálně potvrzený modernizovaný automat nabíjení. Odborné zdroje jako Defence24 a polský Radar Rzeczpospolité ji spojují s modernizovanou věží MSSW-120, interně označovanou M69. Ta mění parametry zásadně:

• Hlaveň: 33 ráží (cca 4 metry) místo dosavadních 25 ráží
• Kadence: přibližně 10–12 ran za minutu oproti 6–8
• Dostřel: kolem 13 kilometrů místo 10
• Zásoba munice: až 60 kusů oproti 46
• Věž: nižší profil, lepší balistická ochrana, přepracovaná ergonomie

Důležité upřesnění: veřejně dostupné kontraktní materiály potvrzují modernizovaný automat nabíjení, ale detailní sériová specifikace všech 64 kusů nebyla při podpisu zveřejněna. Že půjde o plnou konfiguraci MSSW-120, je podle specializovaných zdrojů velmi pravděpodobné, nikoli stoprocentně jisté.

Proč záleží na každé ráně za minutu

Při srovnání dolní hranice staré verze (6 ran/min) s horní hranicí nové (12 ran/min) jde skutečně o dvojnásobek. Při konzervativnějším srovnání 8 versus 10 ran je nárůst o čtvrtinu. Pravda leží někde mezi, a i ten menší skok mění pravidla hry.

Na současném bojišti, kde protibateriové radary a průzkumné drony zkracují bezpečné okno pro palbu na desítky sekund, rozhoduje jediná veličina: kolik střel minomet vyplivne, než musí ujet. RAK je od počátku stavěný jako systém „vystřel a zmiz“, pancéřovaný Rosomak zaujme palebné postavení, automat nabíjení vysype salvu a vozidlo okamžitě odjíždí. Víc ran v kratším čase znamená víc zásahů na cíl dřív, než protivník stihne odpovědět.

Zároveň platí, že RAK není a nemá být náhradou těžkého dělostřelectva. Houfnice Krab ráže 155 mm nebo objednaná německá RCH 155 s dostřelem přes 50 kilometrů hrají v úplně jiné lize. RAK pokrývá blízkou palebnou podporu mechanizovaných praporů, tu vrstvu boje, kde se rozhoduje o přežití jednotek v prvních minutách střetu.

Ukrajinská zkušenost jako katalyzátor

Polsko v dubnu 2023 dodalo Ukrajině 24 minometů RAK starší verze a 12 velitelských vozidel. Převzala je 44. samostatná mechanizovaná brigáda. Zpětná vazba z fronty byla podle dostupných analýz jednoznačně pozitivní, ukrajinské posádky oceňovaly především rychlost zaujetí a opuštění palebného postavení, ochranu pancéřované věže a spolehlivost automatického nabíjení.

Právě tato bojová zkouška usnadnila argumentaci pro další domácí nákupy. Polsko neobjednává neprokázaný prototyp, ale vylepšenou verzi systému, který prošel nejtvrdším možným testem. A nová série má být ve všech klíčových parametrech výrazně lepší než to, co už na Ukrajině funguje.

Polské zbrojení v číslech, která mluví za vše

Šedesát čtyři minometů samo o sobě nezmění rovnováhu sil na východním křídle NATO. Ale zasaďte je do kontextu: tentýž den podepsané kontrakty zahrnují bojová vozidla pěchoty Borsuk, houfnice Krab, vozidla pro jihokorejské K9 i raketomety Homar-K. Celková hodnota? Téměř 60 miliard zlotých, v přepočtu přes 350 miliard korun.

NATO odhaduje polské obranné výdaje pro rok 2025 na 4,48 % HDP, nejvíc mezi evropskými spojenci. Pro srovnání: Česko je na dvou procentech. Český rozvojový koncept armády sice počítá s projektem samohybného 120mm minometu, ale jako s plánovanou položkou, ne s rozběhnutou sériovou výrobou. Průmyslová spolupráce mezi oběma zeměmi přitom existuje, Huta Stalowa Wola už v roce 2020 podepsala dohodu s českou Tatra Export na obrněném vozidle 4×4.

Odstrašující efekt nevytvářejí samotné minomety. Vytváří ho tempo, objem a systematičnost, s jakou Polsko buduje pozemní sílu, která nemá ve střední Evropě konkurenci. Šedesát čtyři RAKů je jeden dílek mozaiky, ale dílek, který zahušťuje přesně tu vrstvu obrany, kde se boje vyhrávají a prohrávají.

Huta Stalowa Wola má s výrobou RAKů zkušenosti a první kontrakt splnila bez zpoždění. Tentokrát ale souběžně táhne Borsuky, Kraby i další zakázky. Termín do roku 2030 je realistický. Tlak na kapacity bude mimořádný.