Aniž by se Ukrajinci snažili, přišli Rusové o klíčový výrobní podnik nejenom na dělostřeleckou munici, který exploze vymazala z povrchu zemského.
Aby ukrajinská armáda omezila co možná nejvíce operace té ruské, útočí ji na tzv. strategické cíle, mezi nimiž jsou přirozeně také zbrojovky. Ale někdy se ani nemusí snažit, neboť se o to postará sám nepřítel, což dle redakce Armádního Zpravodaje ukazují záběry (níže), na nichž jsou vidět následky výbuchu v klíčovém ruském závodu na komponenty pro dělostřeleckou munici, ovšem i další zbraně. Výbuch byl tak obrovský, že ho měl de facto srovnat se zemí.
Z klíčového podniku zbyly jenom trosky
K incidentu je poměrně málo informací, ale potvrdili ho i sami Rusové, uvádí UNITED24 Media. Ve městě Čeljabinsk došlo 22. října 2025 těsně před půlnocí k výbuchu v blízkosti vojenského závodu Plastmass, na němž je do značné míry závislé dělostřelectvo, ale také další složky ozbrojených sil, kterým budou vyráběné produkty chybět, takže budou muset omezit operace.
Armádní Zpravodaj zjistil od OSINT analytika „Speciální chersonská kočka“, že závod vyráběl třeba pláště a komponenty pro dělostřelecké granáty ráže 76 i 152 mm, součásti munice pro tanková děla, některé součásti leteckých a námořních hlavic, pohonné náplně a prachy, rozbušky a zápalné šňůry, tvarované/kumulativní prvky a průmyslové výbušniny pro těžbu.
Následky zveřejnila Supernova+ na snímcích, na nichž jsou zřetelně vidět některé hlavice, stejně jako další komponenty zbraní a budova totálně srovnaná se zemí. Je tedy evidentní, že došlo ke spuštění řetězové reakce, kdy jeden výbuch odpálil ostatní nálože, což vedlo k obří explozi. Z dostupných informací se přitom zdá, že za to nemůže ukrajinská armáda.
Teoreticky je možné, že šlo o nějakou sabotáž, ale oficiální zpráva Rusů prozatím zní, že byly porušeny pracovní postupy, přičemž mělo zemřít 22 lidí (pouze po 12 z nich zbyla těla, zbytek byl doslova rozprášen). Ačkoliv byl přitom vyhlášen letecký poplach, z žádných videí ani zdrojů se nezdá, že by za explozi mohly dalekonosné drony, a dokonce ani jiné zbraně.
Ukrajina by ovšem byla schopna objekt zasáhnout, prostředky k tomu má. Jmenovat lze třeba dron An-106 Liutyi, který dle Wikipedie doletí až 2 000 km a nese hlavici těžkou 50 kg, takže by útoku na továrnu schopen byl. Ukazuje to opakovaně, například u ropné rafinerie v Ťumeni, která leží na prahu jeho dosahu. Nejspíše by ale do budovy proniknout nedokázal.
K proražení střechy a následnému způsobení exploze nemá hlavice dostatečnou sílu; leda, že by letělo dronů více, nicméně ty v oblasti hlášeny nebyly. Vedle toho má Ukrajina docela nově také střelu Flamingo s dosahem až 3 000 km a hlavicí těžkou 1 150 kg, uvádí Wikipedia, která by dokázala proniknout dovnitř, ale ani ta nebo jiná nebyla hlášena.
Nakolik to omezí akce ruského dělostřelectva, případně dalších složek ozbrojených sil, nelze v tuto chvíli určit, jelikož není veřejně znám výkon zařízení v Čeljabinsku. Armádní Zpravodaj však soudí, že v aktuální napjaté situaci, kdy nemá ruská armáda dostatek doslova ničeho, jde o citelný zásah do jejích plánů, který nejspíše nedokáže tak jednoduše nahradit.

