Raketomet TOS-1A se musí hodně přiblížit k bitevní linii, pročež je zranitelný. Ruská armáda se ho ale rozhodla chránit a dát mu tak šanci na přežití.
Ruská armáda ráda nasazuje termobarický raketomet TOS-1A, jímž může citelně zasahovat pozice obránců. Je ovšem velmi zranitelný, protože se musí k nim musí přiblížit na vzdálenost jenom několika kilometrů. Ohrožují ho především sebevražedné drony, a proto se ho ruská armáda snaží všemožně chránit. Redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala informace o instalaci rušicího systému nebo klecových zábran.
Drony mohou TOS-1A snadno zničit
Jelikož mohou na raketomet TOS-1A relativně snadno zaútočit sebevražedné drony řízené operátory, ruská armáda se pokouší tuto hrozbu eliminovat nebo alespoň výrazně snížit. ArmyRecognition uvádí, že jedním z řešení je instalace systému elektronického boje P-377UVM1L Lesoček, a zároveň se na mnohých stále častěji objevují ochranné klece, které mají zakrývat především nejzranitelnější místo raketometu, tedy jeho odpalovací část.
Systém elektronického boje P-377UVM1L Lesoček je vhodný pro různá vozidla, tvrdí speciální stránky americké armády. Dokáže přitom monitorovat radiové frekvence v okolí a ty rušit, a to do vzdálenosti zhruba 100 až 200 metrů. Lze tedy předpokládat, že pokud nalezne nějaký signál mezi dronem a operátorem, zaměří se na něj, aby ho eliminoval. Armádní Zpravodaj soudí, že když operátor spojení ztratí, k útoku nedojde, ale existují i drony, které se umí v takovém případě vrátit zpět na základnu, eventuálně někde nouzově přistát.
Klece jsou účinné na kumulativní hlavice
Účinnou, a také relativně levnou ochranou raketometů TOS-1A, mohou být klecové zábrany. Ty využívají toho, že drony nosí různé kumulativní hlavice, například z RPG-7, které vytváří jakýsi žhavý úzký paprsek schopný jejich pancíř prorazit. Pokud ale hlavice exploduje dále od pancíře, ztrácí vzdáleností sílu, takže nemusí obrněnec poškodit. To se pravděpodobně může týkat i odpalovacího systému, kde navíc hrozí, že při poškození explodují vezené střely, což je pro raketomet mnohem horší scénář než samotný výbuch dronu.
TOS-1A je přitom umístěn na podvozku tanku T-72, uvádí Wikipedia, což bylo zvoleno pro jeho odolnost, ale v době dronů to již tolik neplatí. V odpalovací části je nabito 24 raket ráže 220 milimetrů, jejichž dosah je maximálně 10 km. Neobsahují však explozivní hlavici, nýbrž hořlavou směs, která se v místě cíle rozptýlí a poté vznítí. Nahrazuje tak plamenomet a zároveň vytváří rázové vlny schopné zraňovat vnitřní orgány vojáků, a to i když jsou v úkrytu.
Jak účinná může být ochrana ruských raketometů TOS-1A?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 5552
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 10693
