I když jsou primárními cíli útoků ukrajinské armády ty vojenské, někdy oplácí Rusku stejným způsobem a napadá objekty, které ovlivní životy civilistů. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak napadla tepelnou elektrárnu ve městě Orjol. To v něm způsobilo výpadek elektrických dodávek, ačkoliv měly být zapojeny záložní zdroje. Ty mají však omezenou trvanlivost, takže je možné, že bude mít situace ještě dohru.

PVO nestíhala, město upadlo do tmy

Elektrická energie je dnes neodmyslitelnou součástí civilizovaného světa, ačkoliv zdaleka ne všude je standardem. Zajišťuje osvětlení, pohon spotřebičů, vytápění – i když zrovna v Rusku je nejspíše primárním zdrojem zemní plyn, což představuje značné problémy nejenom pro armádu, ale také pro výrobní podniky a samotné civilisty, kterým to ovlivní běžný život.

NATO začíná chápat, že domluva nefunguje a musí použít sílu. Sestřelilo letoun u vojenské základny v Estonsku

Ukrajinci měli přitom vzít útokem v 300tisícovém městě Orjol tepelnou elektrárnu, která vyrábí elektrickou energii přeměnou té tepelné na mechanickou, a poté na elektrickou. K tomu využívá teplo z různých zdrojů, nejčastěji spalováním fosilních paliv jako je uhlí, ropa nebo zemní plyn. Princip fungování spočívá v ohřevu vody v kotli na páru, která roztáčí turbínu připojenou k elektrickému generátoru, potvrzuje Wikipedia, čímž vzniká elektrická energie.

Za oběť přitom padl otevřený rozváděč, což je otevřená část elektrické rozvodny nebo energetické jednotky, kde je elektřina přijímána, distribuována a přenášena z generátorů stanice do elektrického vedení. Nebylo tedy nutné ničit celou elektrárnu, ale pouze její kritickou součást, což se zjevně povedlo, jelikož město po útoku zhaslo, byť byly nasazeny záložní zdroje. Ty ovšem slouží primárně pro armádu nebo záchranné složky a další důležité útvary.

Rozprášené ukrajinské námořnictvo znovu povstává, dostalo švédské válečné lodě. S ruskou Černomořskou flotilou ani nepohnou

Koncem října 2025 se stala obětí kupříkladu přehrada v Belgorodu, která musela v důsledku poškození začít upouštět, což způsobilo zaplavení ruských zákopů a logistických tras. Konkrétně Orjol se přitom nachází asi 170 km od ukrajinských hranic, takže mohlo k útoku posloužit sloužit značné množství dronů, ale z těch známých se nabízí An-196 a Warmate.

První z jmenovaných má dosah 600 km, nese-li hlavici těžkou 75 kg, případně 2 000 km, pakliže váží 50 kg, uvádí Wikipedia, přičemž jde o ukrajinskou konstrukci. Je tedy pro útok na elektrárnu vhodný. Oproti tomu druhý z nich je polský a existuje ve více verzích – Warmate 2 doletí do vzdálenosti 240 km, ale unese jenom 5kg hlavici, uvádí Wikipedia, což nemusí stačit.

Potenciál Ruska se postupně vyčerpává. Putinovi dochází možnosti a světu akorát ukázal, jak je slabý

Mohutnost výbuchu navíc naznačuje, že šlo skutečně spíše o větší hlavici, a z dostupných informací není známo, že by Ukrajina disponovala jinými drony pro takovou vzdálenost. An-196 je tak nejpravděpodobnější volbou – už jenom proto, že opakovaně proniká ruskou PVO a dokáže se navést i v rušeném prostředí, takže ho Ukrajinci využívají nejčastěji.