Polákům došla trpělivost a obchází EU. Postaví proti ruským letounům vlastní zeď, která je nepropustí

Ani v oblasti bezpečnosti proti letounům se nebude Polsko spoléhat na společné evropské řešení, ale postaví proti nim vlastní „zeď“, která je detekuje a neutralizuje.

Sestřelený Shahed-236 i Zdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)
                   

V posledních týdnech dochází ke stále častějšímu narušování území evropských států NATO ze strany Ruska, které k tomu využívá jak klasické pilotované letouny, tak ty bezpilotní. Redakce Armádního Zpravodaje přitom zaregistrovala rozhovor s náměstkem polského ministra obrany, Cezarym Tomczykem, že Polsko vybuduje vlastní „protidronovou zeď“ a nebude se v této otázce spoléhat na EU, která na ní také pracuje, ovšem neuspokojivým směrem.

Zeď, která zastaví ruské drony všech velikostí

Vzdušný prostor Polska je ruskými drony narušován opakovaně. Za připomínku stojí největší incident z 19. září 2025, kdy čelil 19 až 23 letounům, z nichž byly mnohé identifikovány jako ruské Gerbery, uvádí Wikipedia. Ty sice mají dosah 600 km, ale Armádní Zpravodaj spočítal, že by to stačilo, pokud by byly vypuštěny ze západního Ruska; UNITED24 Media navíc později uvedlo, že měly přídavné nádrže, které jejich dosah ještě o stovky kilometrů prodloužily.

F-35B přistává na lodi

„Program F-35 je extrémně neuspokojivý,“ rozčilují se Britové. Nasazení je schopných pouze 40 % letounů

Zhruba v polovině června 2025 vletělo pro změnu do polského vzdušného prostoru průzkumným letounem Iljušin Il-20, který musely vyprovázet stíhačky. A takových incidentů přibývá nejenom v Polsku, ale také u dalších pobaltských států. Například Estonsko na konci října 2025 sestřelilo dron u vojenské základny, a začátkem listopadu kroužily tři kolem vojenské základy v Belgii.

Jde tedy o problém, který chce řešit celá Evropská unie, jakož i NATO. V rámci programu „zeď proti dronům“ proto vyvíjí systémy složené z rušiček, ale i zbraní schopných letouny sestřelit. Na tuto iniciativu se však nechce Polsko spoléhat ze 100 %, a tak se pouští do vlastního řešení s tím, že to evropské může později fungovat v souladu s ním a doplňovat ho.

Odpal rakety Orešnik

Amerika netuší, jestli Rusko jenom vtipkuje. Předeslalo, že nasadí rakety Orešnik do Venezuely a ohrozí ji

„Souhlasíme s myšlenkou posílení obrany oblohy nad celou Evropskou unií a jsme připraveni zvážit vnější návrhy nebo řešení. Dáváme ale přednost národním projektům,“ řekl Tomczyk s tím, že plánují využít k financování štítu proti bezpilotním letounům úvěrový program EU SAFE. V jeho rámci získali přístup k finančním prostředkům ve výši 1,06 bilionu korun.

První části řešení by chtěli Poláci zavést již za 3 měsíce, a kompletně ho mít hotové do 2 let. Tak velkou prioritou pro ně bezpečnost proti ruským hrozbám je. „Zbraně proti dronům musí být komplexní. Měly by se skládat z různých senzorů a antiraket pracujících současně – nejprve objekty detekují a identifikují, a poté je neutralizují,“ doplnil Tomczyk.

Ruský T-90M odhalil svá tajemství

NATO: „Rusko zvyšuje výrobu vybavení dostatečné kvality pro boj.“ Putin opakuje Stalina, na životech mu nezáleží

Armádní Zpravodaj připomíná, že nejde o jediný způsob ochrany proti dronům. Bude pouze doplňkem dalších vrstev PVO, které se skládají z pozemních systémů různého dosahu, stejně jako z letadel a lodí. Zanedbaná polská protivzdušná obrana prochází, stejně jako jiné ozbrojené složky, velikou proměnou, a do několika let bude jednou z nejsilnějších v Evropě.

Jak vnímáte, že se Polsko opět vydává vlastní cestou?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články