Ukrajinci zasadili těžkou ránu ruskému letectvu. Vzali útokem ropné rafinerie, včetně 4. největší, a vzali mu palivo

Aby musela ruská armáda omezit některé operace, a zároveň utrpěla státní kasa, snaží se Ukrajinci útočit na tzv. strategické cíle, mezi nimiž jsou přirozeně také ropné rafinerie. Na mnoha z nich jsou některé ozbrojené složky přímo závislé, takže pokud z nich nemohou odebírat, dostávají se do problémů. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje útok hned na dvě ropné rafinerie na území Ruska, kvůli nimž utrpělo nejvíce tamní letectvo.

Když trpí rafinerie, trpí i vojenské letectvo

V oblasti ropné produkce je Rusko soběstačné. Podle Wikipedie má šesté největší zásoby na světě, ale v posledních letech je obrovským konzumentem produktů z ní domácí armáda. Vzniká z něj benzín, nafta, letecký petrolej, maziva, a desítky dalších produktů, bez nichž zkrátka nemůže vojenská technika fungovat, což přirozeně omezuje vojenské operace.

Útok na dvě rafinerie sice nemusí znamenat, že rázem žádné letadlo nevzlétne, ale namísto šesti letů jich může proběhnout například polovina. To nicméně závisí i na celkových zásobách ropy a produktů z ní ve skladech, stejně jako na schopnosti redistribuce z jiných zdrojů do zasažených oblastí. Jenomže v případě zásahu rafinerie, která pokrývá samotná větší území, případně jedné z největších v zemi, může dojít k dočasnému, byť částečnému, nedostatku.

Ukrajinské speciální jednotky to dokázaly útokem na dvě rafinerie, na nichž je závislé ruské letectvo. Ta první leží v Baškortostánu asi 1 300 km od jejich hranic, kam nejspíše doletěly pomocí dronů An-196 Liutyi. Ty totiž uletí až 2 000 km a unesou na ně hlavici těžkou 50 kg, vysvětluje Wikipedia, což k zapálení vysoce hořlavého cíle, jakým je ropná rafinerie, stačí.

V oblasti je přitom několik dalších, a dohromady mají zpracovatelskou kapacitu kolem 23,5 milionů tun ropy ročně, uvádí theMoscowTimes, takže je složitější dodávky nahradit. To platí též u 4. největší rafinerie v zemi ležící v Nižním Novgorodu. Ta zpracuje 17 milionů tun ropy ročně, uvádí Wikipedia, a ačkoliv jsou blíže jiné, představuje to až příliš velký nečekaný výpadek.

Armádní Zpravodaj připomíná, že jsou na ropných produktech závislé strategické bombardéry, jmenovitě Tu-95 nebo Tu-160 v různých modernizacích, a stejně tak víceúčelové letouny nebo bombardéry frontové – což jsou často i ty z první skupiny, ale ruské letectvo má i specializované, například Suchoj Su-24, případně vysoce moderní Suchoj Su-34.

Zatímco první z nich unese na 8 závěsnících 8 000 kg výzbroje, uvádí Wikipedia, druhý zvládne dokonce až 14 tisíc kg na 12 závěsnících, potvrzuje Wikipedia. Často se jedná o řízené letecké pumy s konverzní sadou – díky UMPK doletí až 70 km, s UMPB pak dokonce přes 120 km, a existují i vylepšené verze, s nimiž zvládnou kolem 200 km.

Jakékoliv omezení možností ruského letectva je žádoucí, protože jenom na Pokrovsk shodí každý měsíc i přes 5 000 pum, a k tomu ho zasahují ještě střely a rakety. Pro představu, Su-34 má spotřebu asi 3 025 litrů na 1 000 km – je soudě podle toho, že má vnitřní kapacitu paliva (bez přídavných nádrží) 12 100 litrů a max. dolet 4 000 km. Je to však velmi individuální, jelikož to závisí na motoru, rychlosti, výkonech, zatížení apod.

V případě Su-24 kolem 3 868 litrů na 1 000 km, jelikož má kapacitu na 11 800 litrů (bez přídavných nádrží) a dolet až 3 050 km, přičemž platí stejné proměnné jako u Su-34. Z 1 milionu tun ropy, což je přibližně 6 až 10,3 milionů barelů, přitom vzniknou přibližně 4 % kerosinu, tedy leteckého petroleje potřebného k pohonu proudových motorů. I při jednodenním výpadku rafinace tak čítá ztráta v případě 4. největší ruské rafinerie cca 46 575 litrů ropy. Omezení ale obvykle trvají déle, a navíc Ukrajinci útočí na stejné objekty opakovaně.